Jan Hraběta je členem souboru Divadla Járy Cimrmana. Narodil se ve Zlíně v roce 1940, měl jednoho sourozence - o dva a půl roku staršího bratra Jiřího, matka byla kadeřnicí a otec pracoval jako vedoucí zahraničního oddělení ve zlínské firmě Baťa. Do roku 1945 bydleli v jednom z baťovských domků, pak ale komunistická vláda znárodnila všechny podniky Baťa ve východní Evropě a otce ze společnosti vyhodili. Pracoval poté pro českou pobočku švýcarské firmy Ciba, jenže tím se znelíbil režimu a byl obviněn z velezrady, podvracení republiky a špionáže. Přišli ho zatknout v lednu 1950 na desáté narození tehdy malého Jana a vyměřili mu jedenáct let. Drželi ho dlouho protizákonně bez rozsudku ve vyšetřovací vazbě, dokonce ho přiměli k tomu, že musel pracovat v dolech. V roce 1953 ho propustili a dodatečně odsoudili na tři roky vězení, které si odpracoval na šachtě. Rodina přišla o velký byt a majetek a matka se syny se musela odstěhovat do jednopokojového bytu ve čtvrtém patře bez výtahu a s uhelnými kamny. Jeník začal chodit do obecní školy v Dejvicích a poté se vyučil elektromechanikem. Na vojně pracoval jako ošetřovatel, po ní coby osvětlovač v Divadle Na zábradlí, kde rovněž vystupovalo Divadlo Járy Cimrmana. Věnoval se amatérskému divadlu, ale uměl i monology z cimrmanovských představení, což mu pomohlo ve chvíli, kdy byl potřeba záskok v ansámblu. A tak si mohl zahrát nejprve ve hře Dlouhý, Široký a Krátkozraký. U hraní zůstal a s Divadlem Járy Cimrmana je spojen už téměř 50 let.
Herec Divadla Járy Cimrmana Jan Hraběta se musel vyrovnat s traumatem z dětství. Jeho otce komunisté obvinili ze špionáže a rozvracení republiky a zatkli. Příběhem provází Monika Valentová. Režie D. Hnát (Premiéra)