Veracruz de Ignacio de la Llave, zkráceně Veracruz, je jedním z jedenatřiceti Spojených států mexických. Na východě ho omývají vlny stejnojmenného zálivu, do kterého rovněž ústí řada řek. A právě tam se tradičním způsobem loví ústřice. Ty pak končí na talířích místních restaurací. Přípravou jídel z mořských plodů je veracruzská kuchyně proslulá. To ovšem španělský dobyvatel Hernán Cortéz netušil. Když před nějakými pěti stoletími dorazil k mexickým břehům, vydal se proti proudu řeky La Antigua. Asi pět kilometrů od ústí dodnes stojí conquistadorův dům. Kamenné ruiny jeho sídla jsou vůbec nejstarší "evropskou" stavbou na západní polokouli a zdejší kostelík prvním křesťanským svatostánkem. V nedaleké Zempoale se Cortéz setkal s vládcem Totonaků. S jejich pomocí pak porazil Aztéky, čímž byla otevřena cesta k ovládnutí Mexika. Málo známý kmen tak zásadně ovlivnil další osud celé Střední Ameriky. Totonakové španělskou kolonizaci přežili a dodnes mohou vítat příchod jara, byť slavnost má výrazně křesťanské rysy. Při putování po mexickém státu kromě řady působivých tradičních rituálů objevíme také stále živá řemesla či pěstování rostlin jako je vanilka a orchideje.
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem krajem divokých orchidejí za indiánskými letci, vanilkovou legendou a do prvního křesťanského kostela na západní polokouli (2011). Režie K. Šimková-Broulová a V. Šimek