Michaela Nosková působí jako velká bojovnice, která dokáže překonat všechny překážky. Dovedlo ji k tomu velké trápení. Tři dny před Vánoci roku 1991 jí zemřel milovaný starší bratr. Zahynul při dopravní nehodě. Zbylo po něm prázdné místo u štědrovečerního stolu. Doma bylo najednou ticho a všichni prožívali obrovskou bolest. Malá Míša najednou pochopila, že nic nebude jako dřív. Rodiče se uzavřeli do sebe. Ona neplakala nahlas. Místo toho se rozhodla, že jim zkusí bratra nahradit. Začala se přehnaně snažit být hodná, silná, dokonalá. Každý večer také dávala mamince dvě pusy - jednu za sebe a jednu za něj. Chtěla dokázat, že je tu pro ni. Z dítěte, které se v těžké situaci bálo být přítěží, se stala dívka odhodlaná přesvědčit svět, že má cenu. Že je dost dobrá, aby dokázala zase rozzářit oči rodičů. Touha po uznání se stala jejím motorem. Zhubla dvacet kilo a šla tvrdě za snem být zpěvačkou. Nezastavily ji ani první odmítnutí na JAMU, ani první neúspěch v SuperStar. Chtěla být úspěšná a dělat radost. Nakonec se prosadila a na jevišti zazářila. Ale doma často zůstávala sama. Vztahy, ve kterých si přála být konečně jen obyčejně milovaná, narážely na její naučenou roli "musím víc dávat, víc zvládat, víc si zasloužit". Její síla budila obdiv, ale někdy i strach. A právě to, co ji v kariéře vyneslo nahoru, ji v lásce sráželo dolů. Ne každý to dokázal ustát.
Zpěvačka Michaela Nosková se musela jako dítě vyrovnat se smrtí bratra. Po velké ztrátě se z ní stala bojovnice, která musí všechno zvládnout a dokázat svou sílu. To se ale podepsalo na jejích partnerských vztazích. Jejím příběhem provází Petra Křížková. Režie I. Bareš (Premiéra)