Církev je dnes významným vlastníkem lesů a polností. S jejich vlastnictvím získala kromě zdroje financování i nemalou část odpovědnosti za tvář krajiny. Bohužel se naše krajina nenachází v příliš dobrém stavu. Je vyčerpaná velkoplošnou výrobou převážně průmyslových plodin a začínají se na ní zásadním způsobem projevovat klimatické změny. Z celospolečenského hlediska je důležité, aby se zemědělská výroba neřídila jen ekonomickou stránku podnikání, ale aby brala do úvahy otázku udržitelnosti naší krajiny a stav přírody. Dokáží se vlastníci z řad církví neohlížet pouze na zisk a budou se řídit zásadami udržitelnosti? Zdá se, že někteří ano. Příběhy jednotlivých církevních vlastníků zemědělské půdy jsou také o odpovědnosti člověka vůči životnímu prostředí.
Jak se církev na svých pozemcích snaží o návrat k udržitelnému hospodaření (2022). Režie J. Vávra