Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Kielské univerzity v Německu našel možné odpovědi na tyto otázky. Na Majdansku, jednom z nejdůležitějších míst vykopávek, jim geomagnetické měření pomohlo zmapovat přibližně 3 500 domů a několik předpokládaných shromažďovacích hal. Velkým překvapením je, že všechny domy byly stejně velké, přestože jejich obyvatelé pocházeli z různých oblastí a kultur. Prehistorik Johannes Müller došel k závěru, že tato megasídliště, která měla odhadem asi 15 000 obyvatel, byla organizována rovnostářským způsobem a že shromažďovací sály sloužily k přijímání společných rozhodnutí. Obyvatelé megasídlišť se mohli spolehnout na zásoby potravin z okolních polí, zejména proto, že podle důkazů byli prvními lidmi, kteří hnojili své plodiny. Tato megaměsta přežila pozoruhodně dlouho: přibližně 1000 let, dokud nebyla opuštěna. Tým archeologů z Kielské univerzity předpokládá, že se pro svůj demokratický model stala příliš velkými a těžkopádnými. Jakmile se vytvořila elitní třída, obyvatelé města opustili a zkusili štěstí jinde.
Překvapivé poznatky o prvních velkých lidských sídlištích. Německý dokument z cyklu Odhalování minulosti (Premiéra)