Argentinskou oblast Mendoza v podhůří andských vrcholů proslavilo víno. "Mendocinos" udržují tradici jeho pěstování po staletí a vrcholem každého roku je přirozeně sklizeň. Během prvního březnového týdne, tedy na jižní polokouli na začátku podzimu, se koná Fiesta de la Vendimia. Kromě symbolického vyjádření díků za sklizeň je zlatým hřebem oslav volba královny vinobraní, s níž se obyvatelé osobně seznamují při velkolepé přehlídce. Zatímco v nížině panuje vinařský ruch, rozlehlá horská oblast Mendozy je z větší části téměř pustá. Život zde ustrnul po nedávném zrušení železnice, která oblast spojovala s chilskou metropolí Santiago de Chile. Transandská železnice vedla po kamenitých úbočích horských velikánů, mizela v mnoha tunelech a překonávala hluboké rokle na montovaných můstcích. Byla nejen tepnou hor, ale i unikátní dopravní stavbou svého druhu. Také proto dnes usilují různé spolky o její záchranu a znovuuvedení do provozu. Veškerá přeprava zboží se nyní odbývá na korbách nákladních vozů a horské vesnice se následkem toho postupně vylidňují. Místní je opouštějí a na jejich místo nastupuje turistický průmysl. Rozmáhá se především horolezectví a trekking, přičemž hlavní trasy kopírují bývalou železnici. Zvláštní skalní útvar Puente del Inca - přírodní most pnoucí se přes řeku Las Cuevas - láká do hor návštěvníky z celé Jižní Ameriky. Ovšem hlavním magnetem je hora Aconcagua, nejvyšší vrchol obou Amerik tyčící se do bezmála 7000 metrů nad mořem. Protože hora je pro vysokohorské turisty schůdná, snaží se ji ročně zdolat okolo 3500 lidí. Nával novodobých dobyvatelů ze všech končin světa většinou ponechává bez povšimnutí malý hřbitůvek v ústraní cesty k hoře, kde odpočívají ti z méně šťastných vyzyvatelů.
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem za příběhem starého argentinského vinaře, adeptkami na hroznovou královnu krásy a na úpatí nejvyšší hory amerického kontinentu (2009). Režie M. Kučera