Obyvatelé Horní Aragonie se od středověku až do konce 19. století, kdy zde byla vystavena železnice, živili především těžbou dřeva a jeho plavením do nížin. Dnes pořádají místní nadšenci na konci dubna sjezd řeky Gállego v tradičních krojích na vorech. Zatímco Andalusie je proslulá flamenkem, Aragonie dala světu takzvanou jotu. Tento hudební směr doprovázený tancem vznikl již v 17. století a má mnoho krajových variant. Specifické folklorní svátky oslavuje v Horní Aragonii celá řada obcí. V městečku Tauste slaví na konci dubna svátky své patronky Panny Marie ze Sancha Abarky, během nichž se konají procesí, na náměstích jsou k vidění tradiční tance a stavějí se takzvané lidské věže. Krajina Horní Aragonie je velmi členitá a tvoří ji i horské štíty Pyreneji, jimž vévodí hora Monte Perdido, oblíbený cíl turistů i pozorovatelů orlosupů. Hlavním městem regionu je téměř šestisettisícová Zaragoza. Město založili Římané již v roce dvacet čtyři před naším letopočtem a jeho dominantou je imozantní barokní bazilika Svaté Marie del Pilar s majolikou zdobenými kopulemi a deseti věžemi. Architektonickou chloubou metropole je také pevnost Aljaferia, kterou začal stavět emír Ahmed al Muqtadir. Společně s kórdobskou mešitou a granadskou Alhambrou patří mezi tři největší divy arabské architektury na celém Pyrenejském poloostrově.
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem sjedeme na vorech divokou řeku Gállego, v zemi tance a vášnivé hudby navštívíme Ztracenou horu, jeden z nejstarších parků v Evropě, odvěké sídlo aragonských králů i nejstarší španělský koloniál ve městě Huesca (2018). Režie S. Škoda