Souboje mohou být smrtelně nebezpečné. Přežívají v nich jen ti nejzdatnější. A vždy někdo prohraje. Existuje ale evoluční síla, která je ještě silnější než soupeření. Umožňuje jedincům žít v prostředí, ve kterém by jinak zahynuli. Je to: spolupráce. Ovlivňuje chování a způsob života mnoha zvířat. A člověku umožnila ovládnout tento svět. Mnoho druhů chování, které považujeme za typicky lidské - řeč, kultura, dokonce i válka - může být vysvětleno jako projev stejné základní potřeby se ve snaze o přežití spolčovat. Výhody vzájemné spolupráce se v přírodě projevovaly už o mnoho milionů let dříve, než se vyvinul člověk. Bez ní by rostliny a zvířata vůbec neexistovaly. Dodnes můžeme najít ve sladkovodních nádržích živoucí spojovací článek mezi jednobuněčným a mnohobuněčným životem. Evoluční stroj času zvaný váleč koulivý, latinsky volvox globator.
Jsme my lidé, opravdu tak jedineční, jak si mnozí myslí? V tom, jak se rodíme, jak rosteme, jak žijeme každodenní život, jak milujeme a jak umíráme? Koprodukční dvoudílný dokument