Filmový přepis rozsáhlého románového díla Aloise Jiráska přináší obraz 18. století a doby protireformace. Myslivec Machovec je pro náboženské přesvědčení donucen představiteli jezuitského řádu uprchnout z domova. Jeho dospívající děti Helenka a Tomáš se i přes sílící nátlak nevzdávají víry a tradic Českých bratří. V bitvě na Bílé hoře v roce 1620 prohrála česká šlechta českou státní samostatnost. Pro lid nastal nesnesitelný útlak. Robotní povinnosti rostly, lidé byli zbavováni svého jazyka i víry. Nastala doba temna. Ve dvacátých letech osmnáctého století projíždějí českými vesnicemi radikální katoličtí kněží - jezuité, mezi nimiž svou horlivostí vyniká páter Koniáš. Hledají v domech zakázané české knihy, které pak nemilosrdně pálí. Panství Skalka, jež vlastní rytíř Mladota, spravuje jeho stárnoucí a unavený strýc Lhotský. Mladotu, který žije trvale v Praze, zajímají pouze výnosy z jeho majetku. Lhotský je sice laskavý, ale příliš slabý na to, aby uchránil obyvatele od velikého útlaku. Myslivec Machovec, jenž vyznává se svými dětmi Helenkou a Tomášem zakázanou českobratrskou víru, je kvůli jezuitům nucen uprchnout do Polska. Helenka i Tomáš jsou dáni do služby v rodině pražského měšťana Březiny. Tomáš je ve své víře pevný, ale Helenka tajně miluje Březinova syna Jiříka, přísného katolíka. V létě žije celá Březinova rodina na venkově, kde se potají na místních vinicích scházejí čeští bratři. Jezuité je však vypátrají a Tomáš uprchne za otcem. Helenka s útěkem váhá. Jiřík ale její čistou láskou opovrhne, protože je pro něho kacířka. Helenka se vydá za otcem a bratrem, se kterými se na pokraji svých sil nakonec šťastně shledá.