Shuklaphanta znamená pastvina. Někdy sluncem prozářená žlutá, jindy zelená savana dala národnímu parku jeho jméno. Leží v úrodné nížině Terai, která se táhne jižně od Himálaje podél nepálských hranic s Indií. Žije zde více než 350 různých druhů ptáků, někteří jsou čilí a barevní, jiní majestátní a elegantní, například velká bílá volavka. Daří se jim v mokřadech, které jsou bohaté na potravu. Stejně tak krokodýli bahenní, nosorožci a barasingové, jejichž ohrožené populace se postupně obnovují. Tento druh jelena se živí především potravinami savany a ochlazuje se v jezerech a bažinách. O růst a pohodu nesčetných živočišných a rostlinných druhů se stará subtropické klima s monzunovými dešti - a početný tým zaměstnanců parku a ochránců přírody, kteří velmi dobře znají potřeby svých svěřenců. K úkolům týmu patří také udržování kontaktu s lidmi v osadách v Shuklaphantě a jejím okolí. Ti si stále častěji nárokují prostor pro bydlení a zemědělství a stále více se přibližují ke zvířatům a zasahují do jejich biotopů. Dochází k nebezpečným střetům - dokonce i s predátory, jako je tygr bengálský. I zde přináší práce pracovníků národního parku své ovoce: díky vzdělávání v oblasti ochrany přírody a udržitelného zemědělství se jim daří zprostředkovávat existenční potřeby lidí a divoké přírody. Lidé tak mohou těžit z přírodního bohatství, které je obklopuje.
Soužití moderní civilizace a divočiny spravované lidmi v národním parku Shuklaphanta. Německý dokument z cyklu Velkolepá příroda - světové národní parky (Premiéra)