Jako mnoho jiných žen v Kosovu čeká Fahrije ještě sedm let po válce, zda se dozví cokoliv o osudu svého nezvěstného manžela. Od vdovy se neočekává, že by pracovala, ale v situaci, kdy je potřeba uživit zbytek rodiny, se na konzervativní veřejné mínění nemůže ohlížet. Zarputilá hlavní hrdinka začne s ostatními vdovami vyrábět ajvar a dodávat ho do supermarketu, ačkoliv už jen to, že se odvažuje řídit auto, je komunitou odsuzováno. Přes počáteční odpor svých vlastních rodin ženy ve společné práci nacházejí svobodu a svou vlastní hodnotu. To neznamená, že by díky tomu dokázaly zapomenout na své nezvěstné muže a syny. Snímek je inspirován skutečnou postavou Fahrije Hoti a v mezinárodní soutěži festivalu Sundance získal vedle hlavní ceny poroty i cenu za režii a cenu diváků.