Zatímco její manžel je odsouzen fašistickým režimem do vězení, ona stále více podléhá kouzlu rodinného přítele. První film z trilogie Zahradnictví, která popisuje osudy tří rodin během dvaceti let 20. století. Televizní premiérou koprodukčního snímku ČT si připomínáme nacistickou okupaci a Mnichovskou dohodu. Hrají: A. Geislerová, O. Sokol, M. Finger, K. Melíšková, G. Míčová, J. Marková, S. Budiman, L. Krobotová, D. Novotný, S. Remundová, J. Macháček, K. Dobrý a další. Scénář P. Jarchovský. Kamera B. Cierlica. Režie J. Hřebejk (Premiéra)
Scenárista Petr Jarchovský mluví v případě trilogie Zahradnictví o nejrozsáhlejší a nejosobnější věci, na jaké kdy pracoval: "Zahradnictví vychází z historie mé rodiny, z pamětí mých rodičů a prarodičů. Když jsem si před pár lety uvědomil, že moji rodiče stárnou a já také nemládnu, řekl jsem si, že by bylo dobré nechat je znovu zavzpomínat na všechny rodinné historky, příběhy a události. Chodil jsem za nimi na návštěvy, nechal je mluvit, vyptával jsem se a vše si zapisoval a nahrával. Když za nějaký čas zemřel můj tatínek, dostal jsem silný impuls rodinnou paměť zafixovat a přetvořit ji do fabulovaného příběhu. Z té spousty příhod, vzpomínek a námětů se nakonec vylouply tři nosné příběhy, jakési tři kapitoly rodinné kroniky, díly filmové trilogie, kterou jsem nazval Zahradnictví. Několik let jsem se tento producentsky náročný projekt pokoušel roztlačit, nejprve sám, pak za pomoci přátel a kamarádů, až se mi "sen o mé rodině" konečně zhmotnil."
Celá trilogie časově předchází legendárnímu českému filmu Pelíšky, který na plátna kin uvedl scenárista Petr Jarchovský s režisérem Janem Hřebejkem v roce 1999. Na Martina Fingera, který byl obsazen do postavy Jindřicha, tak dolehl přetěžký úkol - vyrovnat se fenomenálnímu Jiřímu Kodetovi z Pelíšků. "Jindřich Rohn je člověk pevných zásad, který kvůli svému vlastenectví trpěl, ať už za nacistů v lágrech, nebo za komunistů, když přišel o práci" říká Finger. "Ale zároveň se k tomuto jeho temperamentu a přesvědčení řadí i jeho charakter. Od Petra Jarchovského vím, že jeho předobraz, Petrův dědeček, byl člověk prchlivý, vznětlivý cholerik. Hodně mi o něm vyprávěl. Tohle potom nejvíc odnáší jeho blízcí, rodina a jeho děti. Ten charakter, který hraju, je pro mě hodně zajímavý právě tím, že na jednu stranu to je člověk pevných zásad, který vždy stojí na dobré straně, ale na druhou dokáže svým diktátorstvím deptat svoji rodinu. Předobraz Pelíšků a pana Kodeta, který tu roli hrál přede mnou, mi moc nepřidal. Nicméně určité uklidnění přišlo po prvních natáčecích dnech ze strany jak Petra Jarchovského, tak Honzy Hřebejka. Ze všeho nejvíce mě ale potěšilo, když mě maminka Petra Jarchovského uviděla ve scéně z druhého dílu, kdy komunistovi Zikovi na chodbě nadávám do komunistů a posílám ho na Sibiř. Řekla totiž: To je on, to je Jindřich. A to jsou věci, které mi dodávají sebevědomí a pocit, že to snad dělám dobře nebo se vydávám správným směrem."
Režisér Jan Hřebejk upozorňuje na ještě jedno specifikum celého projektu: "Každý díl Zahradnictví je natočen v trochu jiném žánru. Pohybujeme se od válečného melodramatu přes drama z přelomu let 1947 a 1948 kolem únorového převratu až po komedii z konce 50. let. Myslím si, že v tom válečném a poválečném příběhu je hodně humoru. Dokonce bych řekl, že nejgrotesknější scéna je v Dezertérovi, v tom nejvážnějším dramatu. Zároveň je i hodně smutných a dojemných momentů v třetí, komediální části. Je to vlastně takový návrat k Musíme si pomáhat a pak k Pelíškům. Věřím, že všechny zkušenosti, které jsme za pětadvacet let nasbírali, nás přivedly k tomuto projektu."