Obtloustlý, akurátní a v rodině mírně despotický pan Tříška pracoval jako bytové referent, čímž si zcela narušil psychickou odolnost, je vztekavý a snadno vzkypí. Zamýšlený odpočinek v lůně venkova, kam odjel s celou svou rodinou, však dopadne zcela jinak, než jak očekával - neboť všechny pracovité ruce se spojí, aby zajistily co nejrychlejší splnění zemědělských prací, navíc zůstal čas i na pěvecké zájmy. A hlavní hrdina je nakonec natolik stržen novým prostředím, že se s chutí zapojí. Úředník bytového úřadu v Praze pan Tříška se jednoho dne ze své práce nervově zhroutí. Lékař ho pošle na okamžitou dovolenou a hned po ní do důchodu. Tříškova rodina - žena a pět dětí - je jen pro. Na cestě vlakem do pohraničního městečka Strmín se pan Tříška seznámí s panem Velebou, který o sobě tvrdí, že je hospodářský správce a má nastoupit také ve Strmíně. Ovšem penzion Harmonie pana Tříšku zklame. Maluje se zde a pod okny každé ráno zpívají vojáci. Akurátní tatík se proto rozhodne odjet zpět do Prahy. Synové Jirka a Julínek seženou a opraví starý obrněný vůz, ten však i s početnou rodinou skončí nepojízdný v poli. Nakonec všichni dojedou do vesnice Hůrky, kde právě začínají žně - a kde místní správce statku omylem považuje Tříškovy za brigádníky. Nervově labilního pana Tříšku tak čeká vysoce účinná léčba fyzickou prací.