Zámek Fryštát
V minulém století se Karviná pyšnila hned třemi honosnými zámky. Do dnešních dnů se ovšem dochoval jediný z nich. Je jím Fryštát, který najdete ve stejnojmenné městské části. Původně na jeho místě stával gotický hrad, který byl v éře renesance přestavěn na moderní sídlo. Postupně se na něm vystřídala celá řada pánů a několikrát ho také nemálo poničil červený kohout. Nejslavnější časy pro něj nastaly po roce 1792, kdy ho koupil hraběcí rod Larisch Mönnichů. A právě ty si dnes na dvou prohlídkových okruzích mohou návštěvníci památky připomenout. Do časů, kdy tu pracovali i odpočívali se přeneseme i my.

Mokřad u Mořic
Z naší krajiny pomalu mizí rostliny, které v ní bývaly doma. Z původních 2500 druhů byste jich dnes dokázali najít jen polovinu. Předcházet jejich dalšímu úbytku mají biocentra –? malé, uměle vytvořené ostrůvky zeleně neponičené zásahy člověka, které poskytují ideální podmínky nejen rostlinám, ale i živočichům. Takových lokalit v Česku v poslední době naštěstí přibývá. Dohromady zabírají plochu téměř 2500 hektarů. Jeden takový zajímavý mokřad vyrostl u Mořic na Prostějovsku. Společně ho prozkoumáme. A projdeme se také po naučné stezce, která z něj vede do obce, která se pyšní krásným kostelem.

Slaměné ozdoby
Jedním z nepostradatelných materiálů bývala pro naše předky sláma. Používali ji k pokrývání střech, výrobě nepálených cihel, ale i jako praktickou tepelnou izolaci do bot. Přidávala se také ovšem novorozeným děvčátkům do první koupele. To proto, aby pak měly krásné, dlouhé vlasy. A dělaly se z ní samozřejmě i různé ozdoby. Právě tuhle tradici udržuje při životě téměř devadesátiletý František Zuska Zlína, který se slámou pracuje neuvěřitelných 47 let. Co všechno z obyčejných stébel dovede vykouzlit, nám předvede a prozradí přitom, jak a kde se tomuhle umění naučil.

Česká Ves
Česká Ves se rozprostírá podél břehů říčky Bělá nedaleko Jeseníku. Jméno dostala zřejmě díky horníkům, kteří ve 14. století do tehdy ryze německé oblasti přicházeli z různých koutů Čech dolovat železnou rudu a zlato. První zmínka o obci pochází z roku 1416 a my zjistíme, v jaké souvislosti ji historické prameny uvádějí. Jejím okolím vedou dvě naučné stezky. Na kratší z nich se můžete vydat po stopách havířů dobývajících vzácný kov a druhá vás na osmi kilometrech seznámí s největšími zajímavostmi místní krajiny. My si alespoň částečně projdeme obě a ukážeme vám, mimo jiné, místa, kde se zlatý poklad pod zemí ukrývá dodnes.

Skanzen Český svět
K architektonickým pokladům patří nejen historická šlechtická sídla, ale často i stará obydlí obyčejných lidí. Ta ovšem bohužel na mnoha místech mizí. Chalup typických pro severní část naší země bylo líto Milanu Maršálkovi z Dolní Řasnice na Frýdlantsku. A tak se s partou podobných nadšenců pustil do záchrany alespoň několika z nich. Vybudoval skanzen, ve kterém najdete devět staveb starých stovky let. Prohlédnout si v něm můžete i podstávkové domy, které jsou propojením naší a německé lidové architektury. Prozradíme vám, odkud jednotlivé stavby pocházejí, jak se do skanzenu dostaly a přidáme i příběhy některých z nich.

Adventní věnce
K právě začínajícímu období v mnoha domácnostech neodmyslitelně patří adventní věnec. Nejde ale, pro někoho možná překvapivě, o zvyk moc starý. Zrodil se v roce 1839 v jednom hamburském ústavu pro opuštěné děti. Pedagog a kněz Johann Hinrich Wichern tam tehdy 30. listopadu nad dveře pověsil dřevěný kruh s třiadvaceti svícemi. Až do Štědrého dne je postupně zapaloval. Jeho nápad se ujal a rychle se začal šířit. Jen svíček ubylo, dnes rozsvěcíme čtyři. Jaké by měly být a spoustu dalších zajímavostí se dozvíme v ateliéru Dagmar Dítětové, která se pyšní titulem mistr florista.