Někteří jej nazývají druhým mozkem. Každopádně ovlivňuje naši fyzickou i psychickou pohodu a poukazuje na obecný stav našeho zdraví. Německý dokument z cyklu Touha po vědění (Premiéra)
Gastrointestinální trakt je mnohem víc než jen trávicí systém. Po kůži představuje střevo náš největší orgán a je to jeden z těch životně důležitých. Bakterie, které ho osídlují, mají na naše zdraví vliv, který dalece přesahuje dutinu břišní. Právě kolonizace lidského střeva a komunikace bakterií s jejich lidskými hostiteli se staly významnými oblastmi vědeckého bádání. Výzkumníci z Evropské laboratoře pro molekulární biologii (European Molecular Biology Laboratory) zjistili, že po celém světě existují tři typy mikrobiálních skupin v lidském střevě. Tyto enterotypy, jak je nazýváme, se neřídí pohlavím ani věkem, nedají se ovlivnit původem nebo stravou. Proč evoluce dala vzniknout těmto střevním skupinám, zůstává prozatím záhadou. Jisté však je, že nový vědecký obor zaměřující se na enterotypy otevírá netušené medicínské možnosti jako například nové metody vyšetření střev. Miniaturní kamera v kapsli se dostane na taková místa tenkého střeva, která doposud nebylo možné prohlédnout klasickou endoskopií. Enterická nervová soustava obklopující střeva je s více než sto miliony buněk jednou z nerozsáhlejších soustav neuronů v lidském těle. Neustále komunikuje s mozkem, což je jeden z důvodů, proč naše střevo ovlivňuje naši psychiku.