Malá Úpa
Malá Úpa je rozlehlou horskou vesničkou, kde se dodnes dochovaly tradiční krkonošské chalupy a boudy, ale i honosnější stavby z počátku 20. století, které vyrostly pro potřeby návštěvníků Krkonoš. Místní lidé tu i po rozmachu turistiky v oblasti stále hospodařili jako dřív, čímž se lišili od obyvatel sousední Velké Úpy a také Pece pod Sněžkou, kde bylo mnoho chalup přestavěno na penziony. Vydáme se do míst, kde žili první obyvatelé dnešní obce a taky do části nazvané Pomezní boudy, která je turistickým centrem a najdete ji na samé hranici s Polskem. Zjistíme, jak se tu žilo dřív a jak se tu žije dnes.

Baťův památník ve Zlíně
Letecká nehoda, při níž 12. července 1932 zahynul majitel obuvnického impéria Tomáš Baťa se svým pilotem Jindřichem Broučkem, se stala impulzem pro vznik Památníku Tomáše Bati ve Zlíně. Dílo architekta Františka Lydie Gahury vychází z klasického industriálního modulu, který byl ve městě použit při stavbě tovární budovy, školy, nemocnice nebo obchodního domu. Hlavním a v podstatě jediným exponátem je letadlo, maketa toho Baťova. Historie památníku nebyla jednoduchá – za války byl poničen bombardováním, v padesátých letech začal sloužit jinému účelu. Návratu ke svému původnímu poslání se dočkal až v roce 2018.

Poutní cesta Říp
Všichni, kdo rádi pěkně po svých poznávají zajímavá místa naší země, mají příležitost vyrazit na novou Poutní Cestu Blaník – Říp. Trasa dlouhá zhruba 190 kilometrů spojuje dvě legendární české hory a je rozdělena do sedmi etap. Čeká vás na ní krásná příroda, spousta historických památek, ale i další zajímavá místa. Každému z úseků navíc dali tvůrci cesty do vínku i nějaké téma k zamyšlení. Můžete dumat například o své rodině i o tom, kam byste chtěli v životě směřovat a čeho dosáhnout. Některá místa na trase navštívíme, zavítáme třeba do Chotouně, kde se podle pověsti narodil svatý Prokop, nebo do Sadské.

Řezbář Jiří Kožený
Jiří Kožený si už jako malý kluk zamiloval práci se dřevem, a tak nebylo divu, že se později v plzeňské Škodovce vyučil dřevomodelářem. Po většinu života pak stál u soustruhu v Družstvu lidové umělecké výroby Chodovia, kde pod jeho rukama z voňavého materiálu vznikaly pivní korbele, svícny i stojany na květiny. Když provozovna ukončila provoz, postavil se na vlastní nohy. V Nýrsku si otevřel malou dílničku. V ní doslova čaruje na soustruhu, který mu kdysi ze součástek složil tatínek. Předvede nám, co všechno dokáže vytvořit a co jeho práce obnáší. Vzhledem k tomu, že se blíží Vánoce, prohlédneme si i originální figurky do betlému.

Měšice
Rozhledny jsou velkým turistickým lákadlem, a tak ve všech částech naší země vznikají nové. Posloužit milovníkům výhledů mohou i moderní technické stavby jako jsou vysílače sloužící k šíření signálu. Jednu takovou věž mají v jihočeské Dobevi pod vrcholem Velkého Kamýku. Ten je druhým nejvyšším v krajině. Je o sto metrů nižší než blízký Mehelník, který dosahuje do 633 metrů nad mořem. Ač jde o lesnatý kopec na samotě, je vlastně středem obce. Tu totiž tvoří pět částí, které ho obklopují: Stará a Nová Dobev, Malé a Velké Nepodřice a Oldřichov. Prohlédneme si i zajímavý historický kostelík.

Velký Kamýk
Jedním z míst, které se vysloužily označení české Versailles, jsou Měšice nedaleko Prahy. Nejstarší písemné zprávy o nich pocházejí z konce 13. století. Tehdy patřily pražským johanitům. Zlomovým pro ně byl rok 1651, kdy se dostaly do držení knížecího rodu Nosticů. Ti si panství pořídili proto, aby na něm vybudovali reprezentativní sídlo. Během několika desítek let přeměnili Měšice k nepoznání. Nejvíc se o to zasloužil hrabě a mecenáš František Antonín Nostic, kterému vděčíme mimo jiné i za pražské Stavovské divadlo Kromě zámku a hospodářských křídel panstvo vybudovalo také navazující bažantnice, a to vše v přísné symetrii. Jejich časy si při procházce zámeckým areálem připomeneme.