Od doby, kdy v téměř každé venkovské usedlosti klapal primitivní tkalcovský stav, podomácku se barvila příze a s textilními výrobky se chodilo na jarmark, uplynul dlouhý čas a mnoho se změnilo. Režie R. Šáchová (Premiéra)
Ale něco přece jen zůstalo - tři staré tkalcovny na jihu, západě a východě Čech. V chodském Postřekově tkají jako jedni z posledních kanafas, na Hlinecku se pracuje s žinylkou a v jihočeském Strmilově se na starých stavech zhotovují vlněné tkaniny. V řemeslné dílně na Betlémě vyrábí Josef Fidler šály a plédy z žinylky, tkaniny, která na přelomu 19. a 20. století nechyběla na Hlinecku v žádné chalupě. Chodsko zase proslulo především výrobou kanafasu, tradiční pevné látky s typickými barevnými proužky či kostkami. Jediným pokračovatelem tradice textilní výroby v Postřekově, kousek od Domažlic, je Zbyněk Strnad, který navázal na rodinnou tradici. Zdeněk Kubák pochází také ze starobylé tkalcovské rodiny. V jihočeském Strmilově tkal jeho praděd ve vlastní dílně látky z přírodního hedvábí, z vlny a lnu už v roce 1870. Dnešní majitel tkalcovny buduje v domě svých prarodičů muzeum a každoročně koncem prázdnin pořádá Tkalcovské slavnosti. Zdeněk Kubák a Josef Fidler jsou držiteli titulu Nositel tradice lidového řemesla. Ruční výroba žinylkových textilií v Hlinsku byla v roce 2018 zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.