Poutní kostel Panny Marie Pomocné
Na hranicích s Polskem leží slezské město Zlaté Hory. Jižně od něj na svahu Příčného vrchu najdete poutní kostel Panny Marie Pomocné. Jeho historie se podle legendy začala psát v době třicetileté války, kdy sem před švédskými vojsky uprchla Anna Tannheiserová a pod skálou porodila syna Martina. Jeho dcera tu potom roku 1718 na otcovo přání nechala z vděčnosti pověsit obraz Panny Marie, základ celého budoucího areálu. V roce 1729 u obrazu nad údajně zázračným pramenem vyrostla dřevěná kaple, k níž přicházelo stále víc poutníků. A tak byl vybudován svatostánek kamenný. Prohlédneme si ho a zjistíme, kdo se zasloužil o jeho záchranu.

Vysoké Chvojno
Vysoké Chvojno je malá půvabná obec, jejíž název je odvozen od okolních lesů, které bývaly většinou jehličnaté. Krajina je protkaná sítí cyklostezek a turistických tras, které propojují Pardubický a Královehradecký kraj. Při výpravě po nich vás upoutají třeba mohutné buky v takzvaných oplocenkách. Své kouzlo má i přírodní rezervace Prachovská stráň. A rozhodně nepřehlédnete stádo bizonů. Jiřího Stárka prý k jejich chovu před osmi lety přivedl nápad pořídit si netradičního, s nadsázkou řečeno, čtyřnohého mazlíčka. Prozradí nám o těchto obrech celou řadu zajímavosti. A od nich se pak přesuneme do unikátního arboreta s víc než dvěma stovkami dřevin a keřů z celé severní polokoule naší planety.

Výroby globů
Firma Jan Felkl a syn vznikla v Praze v roce 1854. 16 let poté přesídlila do Roztok u Prahy a v městečku působila až do poloviny minulého věku, existovala tedy téměř celé století. Nejen u nás se proslavila výrobou globů. Její příběh si připomeneme na výstavě v místním zámku. Jan Felkl zpočátku vytvářel malé plné sádrové koule, které přibližovaly naši planetu. Byly levné, a tím pádem dostupné většině zájemců. Podnikání se rozjelo, proto postupně přibíral do firmy své syny. Později přešel na sádrové skořápky a stále zvětšoval jejich průměr. Zakázky se jen hrnuly, i proto, že firma byla vyhlášená svou zeměpisnou přesností a taky tím, že globy vydávala v různých jazycích.

Buškův hamr
Jeden ze tří dochovaných funkčních hamrů u nás najdete nedaleko Trhových Svinů v jižních Čechách. Buškův hamr je vlastně kovárna na vodní pohon. Voda je přiváděna z náhonu přímo do dřevěných vantrok a na tři mlýnská kola. Každé z nich je možné spustit zvlášť. První pohání buchar, další brus a třetí měchy, které vhání vzduch do výhně. Hamr je dodnes funkční a čas od času v něm návštěvníci zastihnou při práci s rozžhaveným železem kováře. Dřív tu pracovalo až 10 urostlých a zdatných mužů. Prozradíme vám, co jejich práce obnášela. Na své si tu ovšem přijdou i ženy. Pro ty je připravena ukázka toho, jak fungovala hamernická domácnost.

Loutkář Štěpán Pěnka
Štěpán Pěnka podělil zručnost po otci, který byl amatérským sochařem. Nejprve si sám vyřezával ze dřeva různé masky a totemy. Později se pouštěl do složitějších plastik a reliéfů. Po maturitě na gymnáziu se vyučil uměleckým řezbářem. V rámci studijní praxe se setkal s výrobou loutek a ta ho nadchla natolik, že u tvorby malých dřevěných herců zůstal. Vydáme se na návštěvu do jeho dílny, kde nám ukáže, jak se hlavní hrdinové představení hlavně pro malé diváky rodí. Jak vzniká obličej, ale i to, co všechno je nutné udělat, aby mohli chodit, mávat rukama a třeba i skákat. Bude nás zajímat i jeho další tvorba. Jeho srdeční záležitosti jsou kupříkladu sakrální motivy.

Zlatá stezka
Soustava historických stezek, která ve středověku spojovala Čechy s Podunajím, dostala v 16. století název Zlatá stezka – Goldene Steig. Horkou novinkou letošní sezony na jihozápadě Čech, od Chodové Plané přes Český les, Šumavu až po České Budějovice, je síť 631 kilometrů značených cest s logem ve tvaru S, které představuje klikatou stezku. I ony nesou jméno Zlatá stezka, ale na rozdíl od původních, obchodních, jde tentokrát o systém pěších dálkových tras, které mnohde vedou místy ke škodě výletníků zatím opomíjenými. Jedním z nich je Javorná. Dozvíme se, proč se jedné z jejích částí začalo říkat Svinná, zastavíme se u staré vápenné pece a pak si zavzpomínáme na dobu, kdy v kraji režisér Václav Vorlíček natáčel legendární Tři oříšky pro Popelku.