Není divu, že čínské písmo, které se do převratného počinu krále Sejonga používalo, si pro složitost a množství znaků osvojovali jen učenci nebo majetní, kdežto většina obyvatel regionu byla v patnáctém století negramotná. Osvícenému panovníkovi to natolik vadilo, že přišel společně s vybraným týmem učenců s revoluční abecedou, která tehdy měla jen 28 znaků. A i obyčejní lidé si mohli vystačit jen s pár rovnými linkami a jediným kroužkem, aby si mohli složit z těchto znaků slabiky a slova.
Královské písmo