Koncem roku 1944 se unavené spojenecké jednotky blížily k německé hranici. Cítily, že se blíží konec války. Ale před konečným vítězstvím museli svést Američané jednu z nejdelších bitev na německém území. Kanadský dokumentární cyklus
(Premiéra)
Září 1944. Pronásledování německé armády spojenci se zpomalilo kvůli neúměrnému prodloužení zásobovacích tras a narůstajícímu německému odporu. Pozornost americké i sovětské armády už přitahoval Berlín. Sověti se přibližovali od východu. Někteří velitelé spojeneckých armád se chtěli dostat do Berlína dřív než Rudá armáda. Čekání se spojencům nemuselo vyplatit. Koncem roku 1944 bylo zřejmé, že pokud se zdrží, obsadí Sověti Německo a také Berlín. Tím by byli spojenci ze hry. Západ odsouhlasil plán, že nejbližším operačním cílem bude dosažení řeky Rýn a příprava na její překročení. Rýn je hluboká, studená a široká řeka, Hitler vydal rozkaz zničit všechny mosty. Bylo nutné dosáhnout Rýna dříve, než budou všechny mosty zničené. Druhým důvodem byl obrovský počet obětí této války. Holokaust, hladovění civilistů, vojáci padlí na frontě. Čím dříve by válka skončila tím lépe. Ale generál Courtney Hodges, který celou operaci plánoval, podcenil jednu věc - narůstající zoufalé odhodlání na německé straně. Velitel německé 7. armády generál Erich Brandenberger preferoval ústup za řeku Rýn. Ale Hitler ho osobně ujistil, že posily jsou na cestě a že oblast Cách je průběžně posilována. Během bitvy o Hürtgenský les se musela americká armáda potýkat s dvěma problémy. Na německé půdě bojovala poprvé a Němci byli tvrdí protivníci. Při obraně své vlasti se ještě více semkli a kladli ještě větší odpor. Druhý problém představoval mohutný obranný systém v terénu, s nímž dosud neměli žádnou zkušenost. 5 kilometrů východně od německo-belgické hranice se rozkládá státem spravovaný Hürtgenský les. Má přibližně trojúhelníkový tvar a rozlohu kolem 140 kilometrů čtverečných. V roce 1938 proběhly v Hürtgenském lese opevňovací práce. Byl součástí německého západního valu, kterému spojenci říkali Siegfriedova linie. Opevnění dokázalo zastavit i tanky. Koruny stromů navíc vytvářely přirozený kryt, a tak bylo pro spojenecká letadla opevnění neviditelné.