Ceníme si odvahy lidí, kteří přijdou do studia vyprávět svůj osobní, intimní příběh. Ceníme si vás, kteří je vyslechnou s empatií a bez odsudků. Režie M. Dvořáček
Denisa celý dospělý život bojuje s psychickými problémy, které trpělivě řeší pomocí psychoterapie. Podařilo se jí odrazit ode dna, kam ji přivedla těžká závislost na lécích. Nemoc jí kromě bolesti a trápení také přinesla spoustu pozitiv: vyzrála, přehodnotila své postoje a vztahy. Dospěla k poznání, že uzdravení je pouze v její kompetenci a že ze svých problémů nemůže obviňovat druhé. Cítí obrovský dluh vůči svému okolí a nejbližšímu člověku, proti němuž se léta vymezovala, bouřila se a vzdorovala. Přichází vyprávět svůj příběh jako projev pokory a úcty. Chce sdělit své zkušenosti ostatním.
Příběh Květoslavy v souvislosti s Poštou je starý osm let, tak dlouho trvalo, než mohla přijít do studia. Ona ale na důležité setkání čeká mnohem déle a doufá, že jí přinese úlevu. Kdysi přišla o děti, dílem nezkušeností a nezralostí, dílem neprávem. Nikdy si to nepřestala vyčítat, nepřestala na to myslet. Chtěla by své ztracené děti vidět, jakkoli je pro ni tato situace těžká a nepředvídatelná. Chtěla by vědět, jestli jsou živé a zdravé, jak žily, jestli mají rodiny. Chce být vyslyšena, aby si mohla odpustit.