5. dubna 1991. Let Atlantic Southeast Airlines č. 2311 se blížil k Brunswicku v americkém státě Georgia. Letadlo se náhle prudce naklonilo doleva a zřítilo do lesa nedaleko letiště. Kanadský cyklus dokumentárních rekonstrukcí (Premiéra)
Zahynulo všech 23 osob na palubě, včetně amerického astronauta a bývalého senátora. Vlivem toho se z případu stala mezinárodní mediální senzace a vyšetřovatelé se ocitli pod mimořádným tlakem. V roce 1991 nemusely být regionální linky vybaveny zapisovači letových údajů. Vyšetřovatelé tak museli vycházet pouze z hmotných důkazů. Polámané stromy ukazovaly na to, že letoun dopadl v silném levém náklonu pod strmým úhlem. To naznačovalo, že piloti měli problém s řízením. Tuto hypotézu se však nedařilo potvrdit. Teprve kontrola řízení vrtulí přinesla znepokojivý objev. Rotory letounu EMB-120 se otáčejí konstantní rychlostí. Změnu výkonu provádí pilot pomocí páky v kokpitu, kterou mění úhel náběhu listů. Ten by během letu neměl klesnout pod 22 stupňů. Nalezené ovládací páky však svědčily o tom, že listy levého rotoru byly nastaveny na pouhé tři stupně. Toto zjištění zdánlivě vše vysvětlovalo. V této poloze by byly listy natočeny téměř kolmo proti větru. Vrtule by fungovala jako stěna bránící proudění nezbytnému pro udržení vztlaku. Letadlo by se přetočilo doleva a zřítilo, jako v případě letu 2311. Vyšetřovatelé potřebovali vědět, jak se to mohlo stát. Prostudovali složitý mechanismus vrtule a zjistili, že jeden z klíčových dílů je silně opotřebovaný. Domnívali se, že našli pravou příčinu tragédie. Jejich teorie však měla vážnou trhlinu. Konstrukce vrtule letounu EMB-120 měla být proti podobnému selhání zajištěna. Laboratorní testy s identicky obroušenou hřídelí to potvrdily. Přestavení listů do nebezpečné polohy by mělo být nemožné. Vyšetřovatelé však byli přesvědčení, že jejich úvahy jsou správné. Odhodlali se proto k neobvyklému kroku. U brazilského výrobce zorganizovali zkušební let. Totožný typ letadla vybavili opotřebeným dílem, aby viděli, jak se bude chovat za letu. Ze začátku se zdálo, že zkouška potvrdí stanovisko výrobce. Potom však události nabraly dramatický obrat. Listy vrtule se začaly natáčet opačným směrem, než se předpokládalo. Vyšetřovatelé dospěli k názoru, že vrtule s opotřebovanou hřídelí byla časovaná bomba. Jakmile se listy přestavily do pozice pod nízkým úhlem, byla posádka bezmocná. V důsledku nehody došlo k technickým změnám, které by měly podobným situacím zabránit.