Koncepce parku v Holešově přesahuje horizonty obyčejného smrtelníka. Geometrie celého prostoru byla ve své době poměřována majestátem boha, který jediný mohl přehlédnout celý plán důmyslně sestavených os. Divák ČT má možnost ocenit zámecký areál díky záběrům z horkovzdušného balonu a není tedy odkázán jen na průhledy, které se otevírají před pozemským poutníkem. Centrální linie mířící k pomyslnému nekonečnu je protkána systémem kanálů ve tvaru Neptunova trojzubce. V době svého vzniku zahrada také pracovala s mnoha barevnými efekty - Arnošt Goldflam a Josef Polášek dnes obdivují pouhé torzo původní koncepce. Zámek v Buchlovicích, na první pohled udržovanější, prošel od svého založení také mnohými proměnami. Jedna z nejobdivovanějších formálních barokních zahrad byla proměněna na sentimentální park, v němž se geometrické prvky představující racionální rozum střetávají s rozevlátostí nápodob divoké přírody, která je nositelem citu a emocí. Kromě odborného výkladu čeká diváka jako vždy i odlehčený Goldflamův a Poláškův humor - vždyť zahrada má být nejen místem duchovní meditace, ale i odpočinku, ke kterému smích a dobrá nálada patří.