Klášter Na Slovanech
Klášter Na Slovanech, který většina z nás zná spíš jako Emauzy, nechal vybudovat už Karel IV. Jako jediný slovanský v západní Evropě. Právě kvůli tomu musel získal k jeho založení souhlas papeže. Do nově vniklého komplexu pozval slovanské benediktinské mnichy, kteří tu nejen sloužili bohoslužby, ale taky se starali o šíření vzdělanosti. V době husitských válek byl pak klášter pro změnu jediným v českých zemích, kde se přijímalo pod obojí. Dominantou areálu jsou neobvyklé železobetonové věže s pozlacenými špicemi, který vyrostly ve druhé polovině minulého století. Na konci druhé světové války byl totiž klášter zasažen při bombardování. V areálu najdeme ale i prostory, kde se dozvíme o tom, jaké stavební proměny čekají naše hlavní město.

MapaKlášter Na Slovanech

Motýlí dům
Narazit na motýla na našich loukách je čím dál tím větší vzácností. Pokud ale patříte k milovníkům létajících drahokamů, nemusíte zoufat. Dokonce ani teď v zimě. Vypravit se za nimi můžete kupříkladu do nového Motýlího domu, který najdete přímo v centru naší metropole. K vidění je tu na šest stovek zástupců zhruba čtyřiceti druhů. Jejich domovinou jsou různé kontinenty, společné mají ovšem to, že pocházejí z tropických krajů. V jejich pražském království vás proto čeká poměrně vysoká teplota i vlhkost. Zdejší obyvatelé vám ale v klidu budou poletovat kolem hlavy a sem tam klidně i usednou na ruku. Můžete tu navíc sledovat jejich vývoj od vajíčka až po pestrobarevného jedince. A dozvíte se taky to, jak se chrání v divoké přírodě.

MapaMotýlí dům

Vatětice
Vatětice jsou nepříliš známou šumavskou vesničkou. Ještě v první polovině minulého století tu žili převážně němečtí obyvatelé, takže po skončení druhé světové války stavení osiřela a začala chátrat. Zdejší zámeček dokonce definitivně zmizel z povrchu zemského. Kdo ví, jak by tahle místa dopadla, kdyby se do nich doslova nezamiloval Jakub Vinčálek z Prahy. Nejdřív se ujal ruiny velkostatku s lihovarem i pivovarem. A pak s kamarádem objevili zbytky staré kaple. Nedalo jim to, dohledali historické fotografie a podle nich se pustili do obnovy svatostánku. Jak se jim dílo podařilo? To vám samozřejmě ukážeme. A pak se společně vydáme ještě o kousek dál, ke kostelíku svatého Mořice, kterému ovšem nejen místní neřeknou jinak než Mouřenec.

MapaVatětice

Loutky
Plzeňsko patří k vyhlášeným loutkářským oblastem. V tomto směru ho proslavili především Josef Skupa a Jiří Trnka. Jejich nástupkyní bychom mohli nazvat Milenu Jelínkovou ze Stupna u Břas. Vyřezávání pimprlat ji bavilo už jako malou holku. A věnuje se mu dodnes. Dřevěné herce nejen vytváří, ale hraje s nimi taky různá představení pro nejmenší. Dokonce je sama píše. A pustila se taky do výroby panenek z lipových špalíčků. Jak takové malé slečny z voňavého materiálu vznikají, to budeme sledovat v její dílně. Dozvíme se třeba, jak zajistí, aby měly ohebné ručičky a nožičky, aby jejich oči vypadaly jako skleněné a taky to, co jim obléká a obouvá.

MapaLoutky

Poklady zbrojnice
Příznivce vojenské a lovecké historie určitě potěšíme prohlídkou výstavy Poklady zbrojnice, která se zabydlela v několika sálech pardubického zámku. A jedná se vskutku o unikátní podívanou. Sešlo se tu totiž na 400 chladných i palných zbraní a taky brnění a dalších militarií ze šlechtických sbírek schraňovaných na celkem 35 českých a moravských památkách. K vidění je mezi nimi i celá řada unikátů. Třeba kulovnice se skleněnou hlavní nebo takzvaný čtyrák, tedy puška se čtyřmi kulovými hlavněmi. Ale taky část souboru malované renesanční zbroje ze zámku Konopiště, která patří k nejcennějším kouskům svého druhu na světě. Dozvíte se i to, čemu se říkalo těšínka a jaké zbraně používali ti nejmladší studenti kadetních škol.

MapaPoklady zbrojnice

Hostašovice
Nevelká obec Hostašovice leží na rozhraní přírodního parku Podbeskydí a chráněné krajinné oblasti Beskydy. V její okolí si tedy užijí především milovníci krásné krajiny. Nás k návštěvě zlákala jedná obrovská zajímavost. Vesničkou totiž prochází hlavní evropské rozvodí. Část vody z místních potoků, říček a řek tak putuje do Baltského moře a část do Černého. Za pozornost ovšem stojí taky několik místních vývěrů životodárné kapaliny. Zavedeme vás k Pramenům Zrzávky. Voda z každého z nich má jiné složení. Jedna obsahuje síran železitý a další pro změnu sirovodík. Díky typickému zápachu se jí říká Smradlavka. Hostašovice jsou navíc známé rovněž pěstováním a mletím pohanky. V nedalekých Hodslavicích se pak narodil František Palacký, což připomíná i naučná stezka, která nese jeho jméno.

MapaHostašovice