Známý hudebník, občanský aktivista i politik trpěl v dětství šikanou a své zážitky zúročil v dospělosti v boji proti bezpráví (2015). Připravili: L. Hostačná, J. Kačer a Monika Le Fay
Hudebník, skladatel, někdejší předseda parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk z Československa a poradce prezidenta Václava Havla Michael Kocáb se narodil roku 1954 ve Zruči nad Sázavou. Maminka byla psycholožka a tatínek evangelický farář.
Dětství prožil v Chodově u Karlových Varů v okrese Sokolov. Tady zažíval, jak ho spolužáci na základní škole hned od první třídy vyloučili ze svého středu. Pokřikovali na něj, že je kostelní krysa, protože jeho tatínek sloužil jako farář a on místo do oddílu Jisker a Pionýra chodil na náboženství. Za svou jinakost byl tedy velice záhy vystaven kruté šikaně; spolužáci mu nadávali a bili ho.
Michael Kocáb sám přiznává, že byl odmalička ostrakizován a že mu nezbylo než si z těchto zážitků brát sílu do dalšího života. Jeho příběh má šťastný konec a katarzi, neboť svá traumata zpracoval. Zážitky z dětství zúročil ve své pozdější práci, když se jako dospělý podílel na historickém odchodu sovětských vojsk z naší země. I ve své práci vládního zmocněnce využil zkušenosti šikanovaného, ale dokázal se nikdy nemstít, naopak trpělivě a velkoryse vyjednával o demokratických způsobech chování při zásadních diplomatických jednáních na nejvyšší státní úrovni.