Neobyčejný příběh světoznámého spisovatele, který se vyrovnával se zkušeností života na pokraji smrti (2009). Připravili: J. Rauvolf, M. Čech a P. Slavík
Příběh Arnošta Lustiga je obrazem neobyčejného života i neobyčejného přístupu k němu.
Narodil se v roce 1926 v Praze, zde také vychodil obecnou školu a začal studovat na reálce, ze které však byl roku 1941 jako žid z rasových důvodů vyloučen, a tak se vyučil krejčím. 13. listopadu 1942 byl - v pouhých šestnácti letech - poslán do Terezína a v průběhu války poznal i další dva koncentrační tábory, Osvětim a Buchenwald. V Osvětimi viděl svého otce jít na smrt. V dubnu 1945 jako zázrakem uprchl z transportu smrti a ukrýval se až do konce války v Praze. Následkem holocaustu přišel téměř o celou svoji rodinu.
Po válce studoval na Vysoké škole politických a sociálních věd a začal přispívat do novin a časopisů. Roku 1948 odjel do Izraele jako zpravodaj Lidových novin v izraelsko-arabské válce. Pracoval jako redaktor Čs. rozhlasu, vedoucí kulturní rubriky týdeníku Mladý svět, byl scenáristou filmového studia Barrandov.
Srpen 1968 ho zastihl i s rodinou na dovolené v Itálii. Rozhodli se zůstat v exilu. Za nedovolené opuštění dostal v nepřítomnosti tři a půl roku vězení. Krátce pobýval v Jugoslávii, kde působil v záhřebském filmovém studiu, poté žil v Izraeli. V roce 1970 se nakonec usadil v USA, kde od roku 1973 přednášel film, literaturu a scenáristiku na univerzitě ve Washingtonu. V roce 1978 byl na washingtonské American University jmenován profesorem.
Po listopadu 1989 se vrátil do vlasti, na čas se stal šéfredaktorem českého vydání časopisu Playboy. V posledních letech žil střídavě v Praze a ve svém druhém domově v USA.
Arnošt Lustig byl spisovatelem a publicistou světového významu. Patřil k nejvýznamnějším českým spisovatelům, kteří dokázali oslovit celý svět. Za svůj život napsal více než čtyři desítky románů, povídkových knih a esejí, které se už od prvních povídkových souborů převážně zabývají tematikou židovství, holocaustu a druhé světové války.
K jeho nejvýznamnějším textům patří knihy povídek Noc a naděje a Démanty noci. Velký ohlas získaly novely Dita Saxová a Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. Všechna tato díla se dočkala filmového zpracování.
Mezi lidmi, kteří jej znali osobně, platil Arnošt Lustig za mimořádně vitálního a veselého člověka, kterému ani ty nejtěžší životní zkoušky a nejhorší okamžiky nevzaly chuť do života a specifický humor. A to ani v době, kdy bojoval s rakovinou a jako lék si předepisoval osobitý "kalendář těšení se".
Jestliže za základní téma cyklu 13. komnata považujeme překonání nějakého velkého životního traumatu, pak u Arnošta Lustiga máme situaci danou - tento díl se pokouší odpovědět na otázku, jak dokázal Lustig, tehdy ještě velmi mladý a nezralý člověk, přežít hrůzy koncentračních táborů, nakolik ho to poznamenalo a jak se s tímto zážitkem v dalších letech vyrovnával. A zda je i takový člověk jako on vůbec schopen se s touto zkušeností plně vyrovnat.
Průvodcem bude překladatel a publicista Josef Rauvolf.