Černínský palác
Nedaleko Pražského hradu vyrostl ve druhé polovině 17. století honosný barokní palác, který dodnes patří k nejvýznamnějším památkám tohoto slohu v naší metropoli. Vybudovat ho nechal Jan Humprecht Černín z Chudenic, císařský vyslanec v Benátkách. Po svém návratu do Čech se rozhodl postavit reprezentativní rodové sídlo. Zároveň ale potřeboval i velkou galerii pro své umělecké sbírky, které začal shromažďovat v Itálii. A taky chtěl dát najevo císaři, že rod Černínů patří v zemi k těm nejbohatším. Tehdy budova svou délkou konkurovala vídeňským palácům. Na její stavbě i výzdobě se vystřídala plejáda skvělých architektů, stavitelů, výtvarníků a řemeslníků. Prohlédneme si jednotlivé prostory, dopřejeme si krásný výhled na město a samozřejmě se taky projdeme po rozlehlé zahradě.

MapaČernínský palác

Motýlárium
Skleníky bývalého zahradnictví ve Voticích u Tábora více než čtvrt století chátraly a zarůstaly. Až společnost Ochrana fauny České republiky před dvěma lety napadlo vrátit do nich život. A vybudovali v nich motýlárium. Můžeme v něm obdivovat takzvané létající drahokamy, které se z volné přírody vytrácejí. Celý areál není uzavřenou expozicí, takže si tu motýli můžou užívat volnosti. A zároveň sem můžou přilétat další. Návštěvníci se tu seznámí se všemi fázemi vývoje těchto tvorů, ale zároveň se dozvědí, bez čeho se neobejdou, co ke svému životu potřebují a proč se jim tedy v naší krajině tolik nedaří. Třeba okáčům stačí tráva, ale otakárci fenykloví potřebují byliny, mrkev, kopr, fenykl. Přástevníci kostivaloví se zase živí na kostivalu.

MapaMotýlárium

Mimoň
Severočeské městečko Mimoň vzniklo už ve středověku a pyšní se řadou historických památek. Jednou z nich je, pro mnohé možná překvapivě, budova místního nádraží. Začala sloužit v roce 1900 a při nedávné rekonstrukci se vrátila do své původní podoby. A díky ní Mimoň loni získala vítězství v anketě o nejkrásnější nádraží u nás. Přímo ve stanici si můžete vypůjčit kolo a vyrazit na výlet do okolí. Třeba do Brniště. Malé vesničky vzdálené jen několik kilometrů. Prohlédneme si tamní kostel, který byl původně vybudován v románském stylu, zjistíme, jak obec přišla ke svému neobvyklému jménu a zavítáme taky do místního ekocentra, kde se hlavně nejmenší můžou dozvědět spoustu zajímavostí o přírodě. Pak se vydáme na stezku hastrmanů. Ale nemusíte se bát, žádný zelený mužíček tam na nás s hrnečkem číhat nebude.

MapaMimoň

Franz Schubert
Slavného hudebního skladatele Franze Schuberta zná nejspíš každý z nás. Narodil se ve Vídni, proto je samozřejmě chloubou Rakušanů. Víte ale, že své kořeny měl u nás? Konkrétně v malé moravské vísce v podhůří Jeseníků. Ve Vysoké na Šumpersku. Pochází z ní totiž jeho dědeček a otec. A dokonce i Franzova matka se narodila na Jesenicku, ve Zlatých Horách. S umělcovým otcem se ale seznámila až v rakouské metropoli. Nicméně takřka neznámá minulost rodiny láká do Vysoké návštěvníky ze všech koutů naší země, ale taky třeba z Polska nebo právě Rakouska. A zlákala taky nás. Prohlédneme si nejen expozici tomuto tématu věnovanou, ale samozřejmě taky vesničku. Údajně sem ve svých deseti letech zavítal i budoucí věhlasný skladatel a hrál tu na varhany, ale oficiální dokumenty o této události nic neříkají.

MapaFranz Schubert

Kovář
Daniel Hlobil si už jako kluk oblíbil kovářské řemeslo. Když před deseti lety přišel s nápadem obnovit kovárnu na starém hamru u cyklostezky z Obřan do Bílovic, mnozí prý jen nevěřícně kroutili hlavami. Jenže on se nedal odradit a polorozpadlý objekt z roku 1820 koupil. S pomocí kamarádů a rodiny mu postupně vrací zašlý lesk a snaží se ho oživit. Prohlédneme si ho a budou nás zajímat nejen už hotové části, ale i další Danielovy plány. Rád opravuje staré a osvědčené předměty. V jeho království tak najdeme třeba na nový kabát čekající měch z počátku 20. století či o poznání starší pérový buchar. Slouží k rychlému tvarování materiálu. Daniel však shání další poklady ze starých kováren a dílen, které by dokázal dát dohromady a znovu zprovoznit.

MapaKovář

Týnec nad Labem
Týnec nad Labem býval kdysi v mapách k nalezení pod jmény Týnec nad vršky nebo Labská Tejnice. Lidé tu však sídlili už dávno před tím, než město vzniklo. Terasy nad řekou Labe si vyhlédli v mladší době kamenné. Dokonce už ve 2. století před Kristem zde existoval rušný říční přístav, který byl zázemím pro o 25 metrů výše položené hradiště. Strategická poloha nad řekou pak chránila i středověkou tvrz, kterou si vystavěl Vaněk z Miletínka. Dodnes se z ní dochovaly zbytky obytného paláce. V Kosmově kronice bychom našli zmínku o tom, že právě v těchto místech se 1. května roku 1110 sešel vládnoucí kníže Vladislav se svým bratrancem Otou Olomouckým. Legendární Kosmas u tohohle setkání prý byl osobně přítomen.

MapaTýnec nad Labem