Návštěva trojského zámku na okraji Prahy, jedinečné ukázky barokní předměstské vily italského typu ve střední Evropě (1999). Scénář a režie B. Hončarivová
Trojský zámeček stojí na severním okraji pražské kotliny, v místech, která byla kdysi zcela pokryta vinicemi. Nechal jej zbudovat hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka koncem 17. století. Stavbu zahájil pražský stavitel Domenico Orsi de Orsini v roce 1679. Autorství projektu stvrdil svým podpisem Jean Baptiste Mathey (1630-1696), malíř a architekt burgundského původu, chráněnec pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna.
Hlavní osa celého areálu je zaměřena na dominantu Pražského hradu a jeho věží jako symbolu české státnosti, k němuž měla upoutat pozornost návštěvníka. Zde se projevila snaha prozíravějších příslušníků české šlechty dopomoci Praze po bělohorském pádu opět k pozvednutí mezi moderní a atraktivní evropská města (zámek prostorově navazuje na Stromovku, královskou oboru, která již tehdy patřila k oblíbeným místům šlechtické zábavy). Pro celou stavbu je příznačné úsilí o akademicky uvážlivé proporce a systematičnost, přesné a jemné členění, do něhož však pronikají i motivy navazující na římský manýrismus. Samotná stavba, zahrada a krajinná kulisa jsou provázány výtvarnou vůlí barokního architekta poučeného na římských a francouzských vzorech. Samostatnou kapitolou je pak dramatická sochařská a malířská výzdoba zámeckého komplexu, jíž je v pořadu rovněž věnována patřičná pozornost.