„Člověk nežije tolik z lásky, kterou přijímá, jako mnohem více z té, kterou daruje.“ To řekla Matka Tereza.

Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?

1. květen 1907 – Eva Svobodová († 3. 1. 1992)

Ve filmu Roztomilý člověk se před kamerou setkala s Natašou Gollovou, a pak je pojilo dlouholeté přátelství. Ano, řeč je o Evě Svobodové. Pocházela z umělecké rodiny – její otec byl režisér a divadelní pedagog Milan Svoboda. A odkaz rodu nesou i příslušníci dalších generací, mimo jiné syn Jiří Stivín a vnučka Zuzana.

Byla dokladem pravdivosti hereckého rčení o tom, že „není malých rolí“ – zahrála si jich stovky: v divadle na Vinohradech, v Městských divadlech pražských, ve filmu i v televizi.

Dlouho si uchovala mladický esprit, ještě jako osmatřicetiletá matka dvou dětí hrála pubertální Věru Lukášovou – pak se přehrála do rolí svérázných babiček.

A víte, jakou měla Eva Svobodová vášeň? Pasiáns. Prý si ho dokázala vykládat celé hodiny! Kolegové ji milovali pro její smysl pro humor a bezprostřednost, nezkazila žádnou legraci a na večírcích dlouho vydržela s neodmyslitelnou cigaretou v ruce. „Kouřila jsem 60 cigaret denně a byla jsem hodně závislá. Jedno ráno jsem v trafice zjistila, že komunisti děsně zdražili tabák, a tak jsem ze vzteku přestala z minuty na minutu,“ vzpomínala. Navzdory této „neřesti“ se dožila skoro pětaosmdesátky!

3. květen 1987 – † Dalida ( 17. 1. 1933)

Iolanda Cristina Gigliotti za svou kariéru prodala více než 130 milionů desek po celém světě. Že nevíte, o kom mluvíme? A co když řekneme její pseudonym? Dalida!

Narodila se v Egyptě italským rodičům. Jako malá prý nebyla ani trochu hezká, pak ale doslova rozkvetla do krásy – v jednadvaceti získala titul Miss Egypt. A tak si začala plnit svůj sen stát se herečkou a zpěvačkou. Odstěhovala se do Paříže, slavila úspěch v Olympii a díky písni Bambino se z ní stala opravdová hvězda.

Od dětství měla vážné problémy s očima – to ale nebylo její hlavní trápení. V roce 1967 se její partner, italský zpěvák Luigi Tenco, chystal na své vystoupení na slavném hudebním festivalu v Sam Remu. A Dalida měla zpívat s ním. Na poslední chvíli se dozvěděli, že se jejich píseň nedostala do finále. Tenco to neunesl a sáhl si na život, Dalida ho našla v hotelovém pokoji s kulkou ve spánku. A přitom den předtím oznámili, že se budou brát. Těžko říct, jestli to byla pravá a jediná příčina celé tragédie.

Dalida se nedlouho nato pokusila o sebevraždu – v hotelovém pokoji spolykala prášky, ale naštěstí ji objevila pokojská – tentokrát včas. Vrátila se do života a na výsluní slávy, ale šťastná nebyla. Nikdy už nenašla stálý vztah, trpěla tím, že nemohla mít děti, a nedokázala se smířit se stárnutím. Po dvaceti letech znovu sáhla pro krabičce barbiturátů. Tentokrát ale žádná pomoc včas nepřišla.

Její vzkaz na rozloučenou zněl: „Život se pro mě stal nesnesitelným. Odpusťte mi."

3. květen 1942 – Věra Čáslavská († 30. 8. 2016)

Životní příběh nejúspěšnější československé sportovkyně všech dob, gymnastky Věry Čáslavské, připomíná jízdu na horské dráze. Získala sedm zlatých a čtyři stříbrné olympijské medaile. Po strhujícím vítězství na olympiádě v Mexiku se stala druhou nejpopulárnější ženou planety – větší přízni se těšila pouze Jacqueline Kennedyová. A pak si s ní osud zahrál krutou hru.

Psal se rok 1968. Připojila se k výzvě Dva tisíce slov a svůj podpis odmítla odvolat. Na protest proti vojenské okupaci naší země Čáslavská na stupních vítězů odvrátila hlavu, když se hrála sovětská hymna. Přijetí u Dubčeka po návratu z Mexika ještě dopadlo vstřícně, pak ale následoval trest. Čáslavská byla vyloučena ze všech sportovních oddílů v zemi.

Trvalo dvacet let než, než se směla zase vrátit na výsluní. Po sametové revoluci si ji za svou poradkyni vybral Václav Havel. Další, snad ještě krutější pád, ale na sebe nedal dlouho čekat.

Manželství s atletem Josefem Odložilem, za kterého se Věra provdala hned po olympiádě v Mexiku, skončilo rozvodem. A co víc: Po nešťastném incidentu se synem Martinem Odložil v roce 1993 zemřel. Rodinná tragédie Čáslavskou opět srazila až na dno, do hlubokých depresí. „Deprese je strašná věc, nechci se rouhat, ale je to snad horší než rakovina. Ztratila jsem patnáct let! Dovedete si to představit?“ řekla Čáslavská, která tehdy ještě netušila, že i tato rána ji stihne. „Ve svém životě jsem se musela mnohokrát utkat s nepříznivým osudem. Jsem připravená postavit se mu znovu. Nebude to jednoduché, ale jsem odhodlaná bojovat. Tak, jak jsem se to naučila ve sportu.“ Bohužel, tuhle bitvu s nemocí už Věra Čáslavská nevybojovala.

5. květen 1927 – Eva Fuková († 25. 11. 2015)

Otcem fotografky Evy Fukové byl malíř František Podešva Maminka Marie Podešvové byla spisovatelka a dokonce si zahrála i ve filmu. Eva už jako mladá začala fotografovat a lepit koláže. Pak studovala malířství, ale svůj pravý způsob vyjádření našla v černobílé fotografii.

Potřeba zachytit svět kolem sebe na film se postupně stala součástí její osobnosti. A tak s fotoaparátem na krku objevovala svoji Prahu padesátých a šedesátých let.

Provdala se za malíře Vladimíra Fuku. S manželem patřili k okruhu nekonformních uměleckých osobností okolo Jiřího Koláře, Kamila Lhotáka a Emanuela Frynty – tedy k pro tehdejší režim „podvratným živlům“. A Eva tak měla brzy v patách StB a o výstavách svých fotografií si mohla nechat leda zdát. A tak v druhé polovině šedesátých let Fukovi odešli do USA – Eva se tam začala věnovat takzvaným multiplážím.

Po profesionální stránce byla i v emigraci úspěšná, ale velmi ji trápilo vědomí, že se nesmí vrátit domů. Brzy po roce 1989 našla cestu zpátky do Čech a posledních čtrnáct let života prožila opět v Praze.

Kdo to byl?

Zdalipak poznáte tuto velmi svéráznou ženu? Americká židovská spisovatelka se přestěhovala do Paříže a tam poznala svou životní lásku, spisovatelku Gertrudu Steinovou. Ta proslula zejména salonem, který provozovala v svém domě na Rue de Fleurus. Jeho pravidelným návštěvníkem byl Pablo Picasso i spousta dalších významných výtvarníků a literátů té doby. Žily spolu devětatřicet let. Gertruda Steinová dokonce vydala vlastní životopis a pojmenovala ho po své životní partnerce.

Když Steinová zemřela, její láska to nesla velmi těžce. Nejznámějším dílem této ženy byla kuchařská kniha, ve které najdete speciální recept na marihuanové koláčky. Toto cukroví hraje klíčovou roli také ve filmu s Peterem Sellersem v hlavní roli. Ten film se jmenuje Miluji tě... a následuje jméno ženy, které jste už určitě rozluštili.