Portrét významného francouzského paleontologa, který u nás prožil téměř celý svůj život (1990). Režie J. Bouma
Červencová revoluce v Paříži neměla pouze velké společenské dopady, ale zásadním způsobem ovlivnila i další rozvoj přírodních věd - zejména geologie a paleontologie. Nikoli však na území Francie, nýbrž v Praze, která v té době byla spíše provinčním městem stále sevřeným v krunýři hradeb. Ji si jako cíl svého exilu zvolil královský rod Bourbonů, prchající z bouřící se Paříže. Následoval jej i vychovatel vnuka francouzského panovníka Joachim Barrande, vystudovaný stavební inženýr. Velmi rychle se sžil s českými kulturními kruhy a díky svému původnímu povolání byl osloven, aby posoudil možnost vytvoření koněspřežné dráhy, jež by vedla údolím Berounky do Plzně. Stavba se sice nerealizovala, Barrande však během průzkumu terénu učinil světově významný objev nesmírně bohatého naleziště zkamenělin. Studium prvohorních fosilií se stalo doživotním objektem jeho zájmu a výsledky svého bádání postupně publikoval v celkem 29 svazcích své encyklopedie Silurský systém středních Čech. Jeho teorie o koloniích trilobitů, v nichž žili pospolitě živočichové z různých geologických období, se stala předmětem vášnivých diskuzí, které pokračovaly ještě ve dvacátém století. Dokumentární portrét se kromě Barrandova přínosu v oboru paleontologie zabývá i jeho vřelými vztahy k českému prostředí, jež byly zaznamenány jemu blízkými Janem Nerudou či Jakubem Arbesem.