Blízcí, kteří nás mají rádi, znají naše tajná přání a touhy mnohdy lépe než my sami. Leoš, Hana i Štěpán o tom vědí své. Uvádí Ester Janečková. Režie M. Dvořáček
Leoš je úspěšný muž. Má dobrou práci a spokojenou rodinu. Právě jeho nejbližší mu pomohli dotáhnout do konce záležitost, která jej dlouho trápí a zaměstnává jeho mysl víc, než si je sám ochoten připustit. Nezná totiž svého otce. Vychovával ho cizí muž, a přestože se snažil být dobrým otcem, Leoš jej nikdy úplně nepřijal. Snad to bylo vědomím, že někde žije člověk, který ho zplodil. Touhy setkat se s ním a poznat ho se úplně nezbavil ani v dospělosti, ale sám se nikdy neodhodlal.
Hana je obětavá žena s láskyplným vztahem k lidem. Žije pro svou rodinu a přichází splnit přání své stařičké tety. Zná dopodrobna její životní příběh, bohatý a plný moudrosti. Teta měla kdysi velkou, rozvětvenou rodinu, z níž pochází i Hana. Měla několik sourozenců, kteří se rozprchli po světě. Teta nezná osudy všech, nezná jejich potomky. Je už velmi stará a nemocná, a jejím jediným velkým přáním je dozvědět se, kdo z její rozvětvené rodiny ještě žije a dočkat se milého setkání.
Štěpán je mladý dospívající muž a zdá se, že je šťastný. Adoptivní rodiče mu poskytli do života dobrý základ, nešetřili láskou ani časem a vždycky ho podporovali v tom, co chtěl dělat. Stejně jako teď, když se rozhodl seznámit se s biologickou rodinou, respektive s biologickou matkou. Od ženy, která ho přivedla na svět, neočekává nic jiného než přátelskou debatu, která mu pomůže pochopit minulost.