V Jizernici, která už byla málem městem a ležela v Krakonošově rajónu, měli zvonici, hezkou radnici a hospodu U zeleného věnce. Nakonec si pořídili i školu. To jim Krakonoš chválil: kde je dobrá škola, nevyrostou špatní lidé. Jednoho dne se šel na tu jejich školu podívat. Hned na náměstí vidí, jak hostinský plísní svou ženu, aby dala synovi do školy na svačinu jen jednu místo dvou jitrnic, a ponocnému aby poslala jen suchý chleba. Ponocný Vohnout totiž v noci hlídá, ráno svolává děti z celého okolí a pak je ve škole „vyučuje". Krakonoš sleduje, jak jdou děti s ponocným do stodoly, která patří panu hostinskému a zároveň slouží za školu. Je to však stavení na spadnutí. Vyučování začíná počty.