Stejně jako davy výletníků se i my projedeme vlakem z Prahy do Krhanic se zastávkami na čtyřech stanicích. Všude narazíme na nadšence, pro něž se práce na lokální trati stala více koníčkem než způsobem obživy. Někteří z nich mají ještě druhé zaměstnání, aby zajistili své rodiny. Vybavení stanic bylo v době natáčení zastaralé, sociální zařízení předpotopní, ale zaměstnanci si i tak nedovedli představit, že by o tuto práci měli přijít. Byli živou součástí této nostalgické trati, zvané Posázavský pacifik, v jejíž lepší budoucnost společně doufali. Naštěstí se mnohé vyplnilo a romantickým údolím Sázavy se stále nese houkání lokomotiv.
Výpravčí a signalisti na nádražích, kde čas plyne pomaleji než Sázava (1997). Režie V. Chytilová