Čas je hnacím motorem našich životů. Je neúprosný a každého podněcuje k jiným aktivitám. Pro někoho je cíl budoucnost, pro někoho hezké vzpomínky. Viera s Eliškou, Miroslav i Aneta mají v životě svoje cíle, ale pro tentokrát jeden společný - vytoužené setkání! Uvádí E. Janečková. Režie M. Dvořáček (Premiéra)
Viera a Eliška jsou sestry. Obě žijí na Slovensku, obě jsou dávno dospělé a obě mají stejné přání: najít svého otce. Přejí si ho tak moc, že by byly ochotné přijít do Prahy i pěšky, kdyby jiná možnost nebyla. Svého otce de facto neznají, odešel od nich, když byly velmi malé. Od matky i prarodičů slyšely o otci během života leccos, většinou nic lichotivého. Přesto během let o některých sděleních pochybovaly. Samy žijí své dospělé životy a dobře vědí, že žádná situace není jen černá nebo jen bílá, že partnerské vztahy patří mezi "nejtěžší disciplíny". Už nechtějí spoléhat jen na informace, které mají od matky, chtěly by slyšet i názor a důvody otce, proč odešel a nežil s nimi. Mají ale strach. Strach z toho, co se dozví, strach, zda vůbec někdo přijde. Ale kdo neriskuje, ani nic nezíská!
Miroslav kdysi absolvoval dvouletou vojenskou základní službu. Nikdy na tu dobu nezapomene. Nejen proto, že roky na vojně byly jiné než civilní život, ale i proto, že se upřímně zamiloval. Byl přesvědčený, že našel dívku, jakou si vysnil - Jarušku. Z vojny odjížděl se smutkem, ale současně se smělými plány na budoucí život s Jaruškou. Ale člověk míní a život mění a Miroslav o své sny přišel dřív, než měl možnost je realizovat. Vlivem rodinné situace a také svou liknavostí. S Jaruškou se už nikdy potom nesetkal a nikdy už nežil tak, jak si vysnil. Po nedávné operaci srdce si dal závazek, že dořeší, co má nedořešené. Třeba i setkání s Jaruškou a její sestrou-dvojčetem Jiřinkou. Omluví se za plané sliby a povypráví si s nimi, jak žily a žijí. Ví také, že po 55 letech se nemusejí poznat. I s tím Mirek počítá a věří, že vzpomínkou na mládí nikomu neublíží.
Aneta je ještě mladá žena, přesto usoudila, že je škoda dál ztrácet čas a nezjistit víc o své rodině. Ráda by našla sourozence, o kterých ví, ale nikdy je neviděla nebo si je nepamatuje. Rozdělili je, když byla ještě batole. Ví, že je pátým dítětem stejných rodičů, ale vyrostla jen s dalším nejmladším bratrem v adoptivní rodině. Měli se dobře a nikdy láskou ani zajištěním nestrádali. Impuls k hledání přišel až po letech. Dostal se jí do ruky deník, který podnítil její zvědavost.