Lucie a Pavla sbíraly odvahu k setkání velmi dlouho, Zdeňka naopak dlouho svou kamarádku neúspěšně hledala. Věřme, že mnohaletá touha a úsilí protagonistek vyvrcholí dnešním setkáním. Vítejte u prvního dílu nové řady Pošty pro tebe! Uvádí E. Janečková. Režie M. Dvořáček (Premiéra)
Lucie je velmi mladá manželka a maminka dvou krásných malých chlapců. Konečně, jak sama říká, prožívá šťastné období. I když vyrůstala ve velké rodině se čtyřmi staršími sourozenci, nežila tak šťastně, jak by asi mohla. Vždy byla trochu jiná než všichni v rodině, později zjistila, že je adoptovaná. Od té doby vnímala rozdílný přístup rodičů k ní a k sourozencům, jejich vlastním dětem, daleko intenzívněji. Nebylo to příjemné a pocit neporozumění si s adoptivními rodiči vyvrcholil výběrem jejího partnera. Přestože rodinu, ze které Luciin manžel pochází, znají její adoptivní rodiče ze shromáždění, která vede Luciin adoptivní otec - pastor, ženicha jí neschvalovali. Prý je pro ni příliš "starý". Lucie si ale manžela prosadila i za cenu ochabnutí rodinných vazeb. V tu dobu začala současně více myslet na svou původní rodinu a přemýšlet nad tím, proč ji vlastní rodiče nabídli k adopci, proč ji nevychovali? Na její všetečné otázky by jistě znali odpověď jen oni a Lucie dlouho hledala odvahu k setkání s nimi. Bojovala hlavně se strachem, zda nebude v další rodině odmítnuta.
Zdeňka je zralá žena, která na svůj život rozhodně nerezignuje. I když by mohla hlídat vnuky a svůj život zvolnit, věří, že mnoho hezkých zážitků ji ještě čeká. Ví, že motivaci musí mít člověk stále bez ohledu na věk. Jedině tak se dá žít naplno a nepromarní se žádný den. Tuto energii a způsob myšlení ji kdysi naučila kamarádka, kterou neviděla přes třicet let. Přestože obě pocházely z Moravy, seznámily se až v pražské čokoládovně Orion. Jako dvacetileté mladé dívky prožily krásný rok nejen mezi čokoládami a oplatkami, ale i s přáteli v kavárnách nebo na koncertech metalové hudby. Zdeňka myslela na Romanu mnohokrát v životě, mnohokrát ji chtěla potkat, ale nikdy ji nenašla. Kéž by svou veselou kamarádku, rockerku Romanu, potkala právě dnes! Sama je zvědavá, zda to bude setkání dvou seriózních dam nebo dvou veselých, "jen o pár let starších" dívek.
Pavla vyrůstala od raného věku s vlastním otcem a nevlastní matkou. Nikoli proto, že by vlastní matku neměla, ale proto, že si rodiče děti po rozvodu rozdělili. Pavly sestra Milada a bratr Jan zůstali s matkou. Rodiče jejich vztahy nepěstovali, rozešli se ve zlém, a nedomysleli, že děti mohou rozdělením rodiny strádat. Sourozenci se setkali až v dospělosti při dědickém řízení po smrti společného otce. Smutek z předchozích let, kdy vyrůstali každý jinde, je nedokázal spojit. Uplynulo dalších 35 let a Pavla vnímá svůj vztah k téměř neznámým sourozencům jinak, chybí jí. Není v kontaktu s nikým z původní rodiny. Najít odvahu k setkání se sestrou a bratrem nebylo pro Pavlu jednoduché. Nepovedlo se před lety, co když nebudou mít zájem ani teď? Přesto se o setkání pokusila. Doufá, že i oni mohou po tolika letech vidět jejich sourozenecký vztah jinak.