3. prosince 1990. Let společnosti Northwest Airlines 299 z Detroitu do Memphisu, který byl kvůli výměně letadla o hodinu opožděn, dostal povolení ke vzletu. Letiště halila hustá mlha. Boeing 727 se rozjel po dráze. Kanadský cyklus dokumentárních rekonstrukcí (Premiéra)
Několik vteřin předtím, než se měl odpoutat, spatřili piloti přímo před sebou letoun DC-9. Kolizi se nedalo zabránit. Křídlo Boeingu rozpáralo trup menšího letadla. Boeing 727 přerušil vzlet, měl poškozené křídlo, ale nikomu se nic nestalo. Na palubě DC-9 nicméně osm lidí zemřelo a letadlo zachvátil požár. Tento typ srážky se označuje jako nepovolený vstup na dráhu, jelikož jedno z letadel tam zjevně nemělo být. Zjistit, kde se stala chyba, bylo úkolem vyšetřovatelů. Ti jako první prověřili povětrnostní podmínky v době před nehodou. Dozvěděli se, že se dohlednost snížila na minimální úroveň. Vyšetřovatelé se snažili zjistit, jak se letoun DC-9 ocitl v cestě protijedoucímu letadlu. Pozemní řídící provozu dal posádce jasné instrukce pro pojíždění na práh dráhy. Když se ukázalo, že piloti zabloudili, dal jim pokyny, podle kterých se měli vrátit na správnou trasu. O osm minut později však letoun DC-9 skončil na aktivní ranveji na opačném konci letiště. Bylo třeba zjistit, co se během oněch osmi minut odehrálo. Během výslechu posádky letu 1482 vyšlo najevo, že ani jeden z pilotů letiště v Detroitu příliš neznal. Druhý pilot nicméně v kapitánovi vyvolal dojem, že má o pojezdových drahách přehled a na ranvej je dovede. Vyšetřovatelé to nechápali: Detroit je jedním z domovských letišť Northwest Airlines. Jak to, že se tam nikdo z posádky nevyznal? Osobní záznamy odhalily, že kapitán byl šest let na nemocenské a let 1482 byl jeho prvním samostatným letem po návratu do práce. Druhý pilot sloužil u vojenského letectva a do aerolinií nastoupil teprve před několika měsíci. Oba piloti byli u společnosti noví, ale to stále nevysvětlovalo, jak mohli zabloudit při rutinním pojíždění. Zvukový záznam posledních třiceti minut hovoru v kokpitu mnohé vysvětlil. Kapitánův návrat byl natolik čerstvý, že mu ještě nebyla přidělena uniforma. Druhý pilot se holedbal svými úspěchy v armádě a vydával se za důstojníka vyšší hodnosti, než jaké ve skutečnosti dosáhl. Vyšetřovatelé zjistili, že druhý pilot byl stále ve zkušební době a pravděpodobně se snažil na kapitána zapůsobit, aby mu napsal dobrý posudek. To však stále nevysvětlovalo příčinu nehody. Zkombinování informací ze zvukového záznamu a dat ze zapisovače letových údajů ukázalo, že druhý pilot postupně přebíral stále více navigačních povinností, až nakonec začal letadlo navádět zcela sám. Když dispečer zjistil, že posádka sjela ze stanovené trasy, vydal jí nové pokyny. Dezorientovaní piloti však nedokázali nalézt správný směr a ocitli se v cestě rozjíždějícímu se Boeingu 727. Vyšetřovatelé nechápali, proč se posádka nedržela značení. Projeli stejnou trasu a zjistili, že barva na ploše je silně vybledlá. Další otázkou bylo, proč dispečeři nepřerušili vzlet Boeingu, když se ukázalo, že na dráze stojí letoun DC-9. Pozemní dispečer sice nařídil všem letadlům zastavit pojíždění, ale řídící letového provozu na jiné frekvenci žádné varování nevyslal. Podle svých slov byl přesvědčený, že Boeing 727 je již ve vzduchu. Od doby, kdy mu udělil povolení ke vzletu, totiž uplynula celá minuta. Zvukový záznam z kokpitu letu 299 odhalil, že se posádka zdržela při procházení závěrečného kontrolního seznamu. Z nahrávky rovněž vyplynulo, že piloti postřehli houstnoucí mlhu. Ačkoliv měli pochyby, zda je splněna podmínka minimální dohlednosti, rozhodli se zahájit vzlet. Vyšetřovatelé konečně rozmotali klubko událostí vedoucích k nehodě. Dysfunkční a dezorientovaná posádka letounu DC-9 omylem dojela na aktivní dráhu. Netrpěliví piloti Boeingu 727 zahájili rozjezd za viditelnosti, která neodpovídala stanoveným normám. Řídící letového provozu přitom letadlo nevaroval, že se na téže dráze nachází stroj, který tam zabloudil.