Podle posledního přání umírající matky odchází mladý muž do kněžského semináře. Jeho církevní závazek však musí svést boj s dávnou láskou k milované dívce. Příběh mladého Vojtěcha Dvoreckého, jenž se na přání své umírající matky stane knězem. Učiní tak i přesto, že zarmoutí srdce milované dívky Frantiny. Dívka se nakonec rozhodne provdat za Vojtěchova otce, mlynáře Dvoreckého. Jejich sňatku Vojtěch požehná, neboť on si zvolil cestu k Bohu. Mlynářův starší syn splnil přání své umírající matky a stal se knězem. Dívka, kterou miloval, se však vdala za jeho otce a zemřela na následky zranění, když chtěla bránit svému muži ve rvačce s mladším nezdárným synem. Vojtěchova milá Frantina odjíždí za prací do Prahy. Vojtěch slíbí své umírající matce, že se stane knězem. Jeho bratr Karel má zdědit mlýn. Při posvícení však napadne slabého Josífka a potom prchne ze vsi. S neznámým tulákem se skrývá v lomu. Při odstřelu kamene v lomu tulák zahyne a Karel vymění jeho doklady za své. Vojtěch v semináři stále myslí na Frantinu. Ta se po čase vrátí do rodné vsi a najde nový domov u Vojtěchova otce ve mlýně. Vojtěch je zatím vysvěcen na kněze a po návratu domů zjistí, že Frantina se za mlynáře provdala. Vojtěch stále Frantinu miluje, odolá však svému pokušení přesto, že s ní bývá ve mlýně sám. Vrací se i zpustlý Karel a žádá po otci peníze. Otec ho chce násilím vyhnat a omylem udeří Frantinu sekerou. Vojtěch odjíždí a umírající Frantina mlynáře ujistí, že děcko, které se jí narodilo, je jeho. Za čas se Vojtěch vrací do rodného mlýna za otcem a jeho dítětem. Druhý přepis stejnojmenného románu Jana Klecandy z roku 1936 je návratem režiséra Martina Friče k látce, kterou už zpracoval v éře němého filmu. V roce 1928 šlo o jeho režijní debut, do hlavní role tehdy obsadil Karla Lamače.