Všimli jste si někdy, z které strany k vám přistupuje číšník? Víte, co to je překládací příbor, z čeho se skládá a jak se správně používá? Neznalost pravidel správné obsluhy u stolu nám může velmi zkomplikovat život. Základní principy jsou velmi jednoduché a osvojit si je může každý. Přinejmenším ten, kdo věnuje pozornost dalšímu pokračování cyklu o společenském chování Etiketa.

Dobrý den. Stolování je náročné téma. Minule jsme hovořili o prostírání, dnes bychom se měli soustředit především na to, jak správně obsluhovat.

Objednal jsem cateringovou firmu

L. Špaček: "Helenko, probuď se, za chvíli tady bude Tomáš s Marií a my jsme ještě nezačali ani vařit."
Helenka: "Ani nevíš, jaký jsem měla hrozný sen. Všechno jsem kazila, všechno mi padalo z ruky. Já jsem vůbec neuměla obsluhovat! Vůbec mi to nešlo. To bylo hrozný."
L. Špaček: "Tak dneska buď bez obav, objednal jsem cateringovou firmu."
Helenka: "Tu, co minule?"
L. Špaček: "Minule? To se ti asi něco zdálo."

Pozveme-li si hosty, mají jak hosté, tak hostitelé různé povinnosti. Na co bychom třeba měli pamatovat?

Co na sebe?

Helenka: "Třeba na to, co si vezmeš na sebe."
L. Špaček: "Já už jsem oblečen."
Helenka: "Smoking? Ale vždyť zůstáváme doma. Vezmi si nějaký normální oblek, ano?"

Co budeme podávat

Přicházejí zaměstnanci cateringové firmy - hlavní obsluhující (P. Studenovský) a jeho pomocník (Jaroušek).

P. Studenovský (hlavní obsluhující): "Dobrý den, tak jsme tady. Kolikpak budete mít hostů?"
Helenka: "Dneska budou jenom dva. Stůl už jsem prostřela - možná trochu jednodušeji, ale naši dnešní hosté jsou naši přátelé ze studií."
P. Studenovský: "Proč jednodušeji? Ten stůl je perfektní. Co budeme podávat?"
Helenka: "Takže jako studený předkrm máme plátek uzeného lososa, pak polévka, jako hlavní chod svíčková na smetaně, potom jsem ještě připravila moučník a sýry a zmrzlinu a ovoce. Stačí to?"
L. Špaček: "A také si dáme aperitiv, pak víno a nakonec digestiv a doutníček."
P. Studenovský: "To se dá zvládnout. Začneme tím, že nalijeme vodu do sklenic, založíme pečivo na dezertní talířky a vzhledem k tomu, že budeme servírovat z talířů, z mís i z podnosů, podívej se prosím Jaroušku do kuchyně, aby se to všechno mohlo připravit. Nejprve si ovšem půjdeme omýt ruce. Mimochodem, ta svíčková bude se šlehačkou a s brusinkovým terčem?"
Helenka: "Samozřejmě."

Přicházejí hosté a přinášejí dárek

Marie (obdivuje prostřený stůl): "Hm, jak jsi tohle dokázala připravit? U nás ve Frankfurtu na to jsou sice firmy, ale dost drahé."
Helenka: "Někdy ti to stojí za tu trochu klidu a když to odkoukáš, tak už to umíš sama."
Tomáš (předává jako dárek svícen): "Prosím tě, to koupila Marie, pochval jí to."
L. Špaček: "Je to opravdu krásné."
Marie: "Líbí se vám?"
Helenka: "Nádhera!"
L. Špaček: "Navíc je to poslední věc, která nám na stole chyběla."
Tomáš: "No, psali jste, že bude svíčková, tak kdyby si chtěl někdo přidat..."

Servírování pokrmů už připravených na talířích

Existují pravidla, která nám říkají, z které strany obsluhujeme. Pokrmy, které jsou již připraveny na talířích, servírujeme zásadně zprava.

P. Studenovský: "Promiňte, máte řidičský průkaz?"
Marie: "No jistě."
P. Studenovský: "Pak budete znát pravidlo pravé ruky a bude se vám to snadno pamatovat: přistupuji k vám z pravé strany a servíruji pravého lososa."

Servírování vína

Zásada, že začíná jíst hostitelka, platí i doma u nedělního oběda. Nikdo by neměl začít jíst dříve, než rodiče, přesněji matka, která oběd připravila.

Víno i ostatní nápoje servírujeme také zprava - vždyť i sklenice jsou připraveny po pravé straně talíře, nad špičkou nože hlavního příboru.

Jako první pozvedne číši hostitel, nemusí pronášet přípitek, stačí jen zvednout sklenici.

Tomáš: "Hmmm, bílé, řekl bych. Ne, žertuji. Mladý muži mohu okem spočinout na té vinětě? Rýnský ryzlink, tak to vysvětluje všechno."

P. Studenovský přináší tubus.

Tomáš: "To je na kosti?"
P. Studenovský: "Ne, to je takzvaný tubus. Do tubusu vkládáme bílé víno, aby nezteplalo."

Nalévání polévky

Doma se nejčastěji setkáváme s formou samoobsluhy, bývá to docela přirozený způsob rodinného stolování. Nabírání polévky či jídla z mís se může ujmout i hostitelka. Nejprve se obslouží hosté, pak hostitelé a se začátkem jídla se počká, dokud nemají naloženo všichni.

Tomáš: "Marie vaří jenom frankfurtskou. U nás nad Mohanem je totiž každá polévka frankfurtská."
Marie (naklání se k Helence): "Jídlo ti připravovali taky?"
Helenka: "Obsluhu sice máme objednanou, ale jinak jsem všechno vařila já sama. Říkala jsem si, že budu raději sedět tady s vámi u stolu než abych pořád lítala do kuchyně."

Odnášení talířů

Prázdné talíře se odnášejí opět zprava.

Překládání pokrmů

P. Studenovský přináší na překládací míse svíčkovou.

Tomáš: "Á, svíčková. K té přijde potom červené vínko, že?"
P. Studenovský: "Samozřejmě. Pardon, co chcete dělat?"
Tomáš: "Vzal bych si trochu masíčka."
P. Studenovský: "To asi nebude příliš pohodlné, že?"
Tomáš: "No, jako by mi tady někdo vadil."
P. Studenovský: "Jistě, to jsem já. A já vám to vysvětlím: jestliže se překládá strava z jednoho talíře na druhý, obsluha musí přistoupit vždy zleva, aby to pro vás bylo pohodlnější. Teď si to zkuste."
Tomáš: "Už neucuknete?"

Červené víno

Jaroušek pokládá na stůl otevřenou láhev vína, ze které právě doléval. Marie ji zvedá a odhaluje na krásně bílém ubruse červené kolečko od vína.

Helenka: "Můj sváteční ubrus!"
P. Studenovský: "Je mi to velmi trapné, velmi se omlouvám. Já samozřejmě když dolévám víno, nikdy neopomenu otřít hrdlo ubrouskem nebo čistou utěrkou, proto ji mám vždy při sobě."

Jak nenalévat pivo

Tomáš: "Červené je také vynikající, ale napadá mě, že by byla škoda po těch letech, co jsem nebyl v Praze, neochutnat plzeňské. Byla-li by lahvinka?"
Jaroušek: "Ta je poslední."
Tomáš: "Ó příteli, pokud ta plzeň není poslední na světě, nevadí, složíme se na další. Přelils Jiříku!"
P. Studenovský: "Běž už! Prosím tě, někam běž! Já se omlouvám. Stokrát mu můžu říkat, jak se má správně nalévat pivo."
Tomáš: "Ale to mě je sympatické, že to pivo přelil z pravé strany, mrzí mě mnohem víc, že už nemáme další."
P. Studenovský: "Já vám rozumím. Naštěstí to pivo opravdu není poslední na světě a já bych vás na něj rád pozval a vás ostatní na dezert a na kávu k nám do restaurace. Je to za rohem a vnímejte to prosím jako výraz omluvy za škody, které jsme způsobili a za celou tu ostudu, kterou způsobil můj asistent."

Jak nalévat pivo

P. Studenovský: "Tak prosím, dámy a pánové, je pro mě velkou ctí, že jste přijali naše pozvání. Prosím je připraveno ovoce, dezerty, sýrová mísa a pochopitelně nezbytné pečivo. V této podobě byste si to samozřejmě mohli přichystat i doma, ovšem tato nabídka je celá na účet našeho podniku, že Jaroušku? Ještě vás budu obtěžovat dotazem na nápoje, předpokládám, že ve vašem případě je volba jasná." (mluví k Tomášovi)
Tomáš: "Jsem rád, že jste nezapomněl."

Tomáš: "Přátelé, nechci chválit den před večerem, ale Jaroušek skutečně přináší pivo."
P. Studenovský: "Zadrž! Promiňte, zkušenost je neblahá, proto pivo otevřu a naleju raději sám. Povšimněte si prosím jakkoli vím, že vám do toho vlastně nic není, jak budu pivo nalévat. Nalévám pomalu a v jedné třetině nalévání přeruším. Nehoda je vyloučena."
Tomáš: "Jen doufám, že není poslední."
P. Studenovský: "Ne! Zásoba je velmi značná. Prosím, dámo, váš čaj - zelený, černý nebo ovocný?"
Marie: "Ovocný, děkuji."

Marie si bere z nabízeného dřevěného boxu sáček a pokládá si ho na talířek. Vzápětí Jaroušek přináší šálek s horkou vodou a obsluhuje nejprve dámy a potom pány.

Digestiv aneb Nepřežeňte to

Tomáš (přitahuje si k sobě Mariin talířek na sáček s čajem a vytahuje doutník): "Á výborně, já jsem si říkal, že tady není popelník."
Marie: "A kam bych dala ten čaj?"
Tomáš: "Tak budu kouřit později."
L. Špaček: "Stejně nás ještě čeká digestiv."
Tomáš: "Ale opatrně."
L. Špaček: "No znáš mě."

Druhý den

Tomáš: "Prosím tě, vyměň mi..."
Marie: "Hadr."
Tomáš: "Ne, hlavu."
Marie: "Víš co, já ti pustím televizi."

Na obrazovce se právě L. Špaček loučí s diváky v jednom z dílů Etikety.

Tomáš: "To je zase ten prezidentův mluvící špaček. Ten pták strašně moc vydrží."