Příběh zbraně, která mohla během minuty zcela změnit průběh bitvy a způsobila námořní revoluci. Britský dokumentární cyklus
10. června 1918, tedy jen několik měsíců před skončením první světové války, se rakousko-uherská bitevní loď Szent Istvan dostala před dalmatským pobřežím do problémů. Loď se postupně nakláněla na pravobok a někteří muži její tisícové posádky ji začali opouštět. Jiní se snažili natočit hlavně mohutných kanonů na druhou stranu v naději, že jí tím vyrovnají. Osud bitevní lodě byl už ale zpečetěn. Ke dnu ji totiž poslala nejmodernější zbraň té doby - torpédo. Maličká loď italského válečného loďstva proklouzla kordonem doprovodných plavidel rakousko-uherského svazu a zamířila přímo k bitevní lodi. Krátce nato vypustila jejím směrem dvě torpéda a bleskově zmizela. Se základní myšlenkou této nové zbraně přišel Ital Giovanni Luppis, ale koncepci dnešního torpéda rozvinul až v roce 1864 anglický inženýr Robert Whitehead. Vynález samohybného torpéda koncem devatenáctého století vyvolal doslova revoluci. Válečná loďstva potřebovala nová plavidla k odpalování torpéd a současně i nové lodě na obranu proti nim. Němci si na začátku první světové války objednali čtyřicet osm nových oceánských torpédových člunů, do kterých vkládali velké naděje. Královské loďstvo zase mezitím v obavách před německými torpédovkami usilovně stavělo nové torpédoborce.