Dnes uplynulo 105 let od narození jedinečné spisovatelky a novinářky Lenky Reinerové. Připomeňme si poslední představitelku pražské německé literární scény s pohnutým životním osudem portrétem režiséra Jiřího Věrčáka (2002)
Dnes si připomínáme 105. výročí narození Lenky Reinerové (17. 5. 1916 - † 27. 6. 2008), jedinečné autorky, která ještě ve 21. století svoji jedinečnou tvorbou oživovala dávno ztracený kulturní a společenský svět předválečné Prahy - onu bohatou směsici češství, němectví a židovství. Mezi její známé a přátele patřil Franz Kafka, Max Brod, František Langer, Jaroslav Hašek i Egon Erwin Kisch.
Svou první báseň publikovala roku 1935 a záhy se stala novinářkou časopisu pro německé emigranty. Vzhledem k této činnosti, společně s jejím členstvím v komunistické straně a židovským původem, se po obsazení Československa ocitla v bezprostředním ohrožení. V době invaze však byla v zahraničí a její cesta tak nesměřovala domů, nýbrž do Paříže. Tam ji brzy nacistický režim dostihl a byla několikrát vězněna v internačních táborech. Nakonec úspěšně přeplula oceán a zbytek války přečkala v Mexiku. Se svým jugoslávským manželem se po osvobození Evropy vrátila do jeho vlasti, jelikož nikdo z jejích blízkých holocaust nepřežil. Nicméně léčba manžela v Československu v době sovětsko-jugoslávské roztržky připravila rodinu o možnost návratu a na počátku 50. let strávila Lenka Reinerová několik měsíců ve vyšetřovací vazbě na Ruzyni kvůli podezření z trockismu a sionismu.
Návrat do veřejného života se jí podařil až v šedesátých letech díky přelomové konferenci o Kafkovi v Liblicích a následné rehabilitaci. Žurnalistické aktivity po srpnové okupaci však opět vnesly do jejího života represe, prověrky a zákaz publikování. Nadále se směla živit jen tlumočením a předkládáním. V osmdesátých letech se začala soustavně věnovat próze, která zprvu směla vycházet pouze v NDR.
Po roce 1989 byla za své dílo a životní zásluhy oceněna řadou vyznamenání a stala se první nositelkou Schillerova prstenu - jednoho z nejprestižnějších ocenění pro německy píšící autory. Romány a povídky, pro něž čerpala inspiraci ze svého tragického, leč neskutečně bohatého života, publikovala až do své smrti v požehnaném věku 92 let.