Nový zámek u Lanškrouna
Východočeské město Lanškroun se zhruba deseti tisícovkami obyvatel vzniklo ve druhé polovině 13. století v rámci kolonizace kraje Přemyslem Otakarem II. Bývalo centrem panství, kterému vládla řada významných šlechtických rodů. Například Kostkové z Postupic, Pernštejnové nebo Lichtenštejnové. Jejich časy připomínají například zbytky augustiniánského kláštera, zámecký komplex, ale také jedna neprávem opomíjená památka vybudovaná stranou dění. Takzvaný Nový zámek, kterému místní říkají zámeček, byl v době svého vzniku honosnou rezidencí sloužící rodu Lichtenštejnů. Dozvíme se, jaký byl jeho další osud a co se z něj dochovalo.

MapaNový zámek u Lanškrouna

Buková hora
K dominantám Českého středohoří mezi Ústím nad Labem a Děčínem patří Buková hora tyčící se do bezmála sedmi set metrů nad mořem. Její vrchol téměř 50 let nejvyšší betonová stavba v Česku – 223 metrů vysoký televizní vysílač. První zařízení šířící televizní signál na něm ovšem vyrostlo už v padesátých letech. V srpnu 1968 se odtud po obsazení Československé televize šířilo vysílání se zprávami z provizorního pražského studia odsuzujícími okupaci naší země vojsky Varšavské smlouvy. Technická památka není veřejnosti přístupná, ale my vám její prohlídku nabídneme.

MapaBuková hora

Ruční zpracování lnu v tkalcovně v Hlinsku
Hlinecko bylo po staletí vyhlášenou lnářskou oblastí. Pěstování a zpracování tradiční rostliny patřilo k významným zdrojům obživy zdejších obyvatel. V 19. století se klapání tkalcovských stavů ozývalo téměř z každé chalupy a plátno odsud putovalo do Vídně. Využívala ho i rakouská armáda. Pak ovšem slavná tradice téměř vymizela. O její udržení při životě se už bezmála třicet let stará Josef Fidler, který dokonce svou dílnu vybudoval v místech, kde pracovali jeho předchůdci. V památkové rezervaci Betlém, kam se za ním vypravíme. Prozradí nám, co všechno ze lnu naši předci tvořili a jak ho zpracovává on.

MapaRuční zpracování lnu v tkalcovně v Hlinsku

Chittussiho údolí
Říčka Doubrava vytváří na svém téměř devadesáti kilometrovém toku dva romantické kaňony. Jeden nedaleko Chotěboře a druhý pod Železnými horami u Ronova nad Doubravou. Chittussiho údolí dostalo jméno dostalo podle významného impresionistického malíře Antonína Chittussiho, který se v městečku v polovině 19. století narodil. Půvabnou krajinu často maloval a obrazem nazvaným Partie z Doubravky za soumraku, jedním z prvních impresionistických u nás, ji proslavil daleko za hranicemi regionu. Místy, která měl tolik rád, se společně projdeme. Těšit se můžete i na zajímavé sakrální památky.

MapaChittussiho údolí

Keramika manželů Rabochových
V Trhových Svinech na samém jihu Čech jsme před časem obdivovali například poutní areál Nejsvětější Trojice nebo známý Buškův hamr. Věhlas města nejen v naší zemi ovšem šíří i manželé Alena a Martin Rabochovi, kteří tu mají svou keramickou dílnu. Jejich typické figurky a betlémy zdobí domácnosti a soukromé sbírky v Evropě, ale i Spojených státech. Tam jejich velké jesličky dokonce získaly třetí místo v prestižní mezinárodní soutěži. Prozradí nám, jak se k práci s hlínou dostali, co na ní mají i po víc než třiceti letech tak rádi a kde hledají inspiraci pro své neobvyklé postavičky.

MapaKeramika manželů Rabochových

Těšany
První zmínku o jihomoravské obci Těšany byste našli už v historických dokumentech z 12. století. Do našich dějin se ale zapsala až o dost později. Zasloužili se o to bratři Mrštíkové. Starší Alois totiž do tamní školy v roce 1886 nastoupil jako učitel a odvezl si odtud námět na slavné drama Maryša. Předobrazem se stala místní rodačka Marie Horáková, s jejímž životním příběhem vás seznámíme. Bude nás zajímat, jak moc byl podobný tomu, který známe z divadelní hry. Nemineme ovšem ani místní významné památky, starou kovárnu či nezvyklou hasičskou zbrojnici. I ty si zaslouží pozornost.

MapaTěšany