Na nezapomenutelného Ludvu Homolku, tedy plachého a uzavřeného herce Františka Husáka, od jehož narození letos uplyne 85 let, vzpomínají H. Růžičková, J. Kačer, J. Menzel, J. Přeučil, P. Landovský, O. Zoubek a mnozí další (2000). Scénář a režie R. Bílý
Herec František Husák se narodil v roce 1936 v Praze. Zpočátku neměl jasno v tom, jaké povolání by si měl v životě zvolit. Z hornického učiliště přešel na vojenskou školu a po maturitě chtěl studovat medicínu, na kterou však nebyl přijat. Herectví jej začalo zajímat až na vojně, kde se věnoval recitaci. Na radu herce Františka Vnoučka se přihlásil na DAMU, kterou absolvoval v roce 1959. Poté byl v angažmá v Divadle Petra Bezruče v Ostravě a v pražském Činoherním klubu, kde na sebe výrazně upozornil. Ve filmu se prosadil rolí Ludvy v dnes už klasické Papouškově komediální trilogii o rodině Homolkových. V 70. letech se rozhodl odejít z Prahy a věnovat se práci s dětmi. Stal se učitelem v Lidové škole umění v Českém Krumlově, kde také vedl zájmový kroužek pro romské děti. Později se k herectví vrátil a vystřídal několik dalších angažmá, až zakotvil v Divadle Na zábradlí. Zemřel nečekaně v listopadu 1991 na následky těžkého úrazu. Dokument uvádíme jako vzpomínku na herce, od jehož narození uplyne 85 let.