Filmový přepis lyrického románu Fráni Šrámka, zachycujícího psychologii dospívání mladého chlapce koncem minulého století. Filmy Měsíc nad řekou (1953) . a Stříbrný vítr (1954) inspirované dílem českého básníka Fráni Šrámka patří mezi umělecky nejcennější snímky režiséra Václava Kršky. Písek, 90. léta 19. století. Jan Ratkin je septimán místního gymnázia. Citlivý chlapec se bouří proti omezením a zákazům, kterými ho spoutává škola, despotický otec a nepřiměřeně tvrdá rodinná výchova. Touží po svobodě a chtěl by poznat skutečnou lásku. Odolává nástrahám bohaté vdovy Haurové i její podnájemnice herečky Heleny. Jeho první velkou láskou je půvabná Anička. Je hlasem stříbrného větru, písní mládí a lásky. Nerozvážně podléhá svodům starších spolužáků a hrozí mu dokonce i vyloučení ze školy. V malém jihočeském městě, mezí kamarády ze školy a v úzkoprsé společnosti dospělých, prožívá septimán Jan Ratkin zmatky prvních citových záchvěvů a střetává se s nepochopením i zlou vůlí okolního světa, který je tolik odlišný od jeho představ a přání. Citlivý chlapec se bouří proti krutosti a omezenosti dospělých a dává se unášet bohatstvím svých citových zážitků. Jejich dominantou je znění stříbrného vetru, zpívajícího píseň mládí a lásky. A žádná z disonancí života ať je to již setkání se stárnoucí herečkou Helenou nebo první poznání ženského těla, který mu dá zatrpklá vdova Haurová, či příhody ze života jeho spolužáků a přátel nemůže hlas stříbrného větru přehlušit. Neumlčí jej ani události nejsmutnější - dobrovolná smrt milovaného strýce Jiřího a rozchod s Aničkou. Stříbrný vítr zní dále a je poslem nového, svobodnějšího života Jana Ratkina.