Trvá více jak dvě generace, než střídavé výsledky bitev i svatebních obřadů mění mocenský poměr sil. Habsburkové se vracejí na císařský stolec v osobě Ferdinanda I., který se stává tvůrcem nové mocné tváře habsburské monarchie. V té době již patří do léna rodu i území Španělska a dnešního Beneluxu. Španělská linie vládne mořím celého známého světa. Dosud nikdy nebylo území, jemuž vládnou, tak velké. Velké území ale znamená také velké problémy. Před jeho synem Maxmiliánem I. stojí později nejen úkol ubránit říši před tureckými nájezdy, ale i vyřešení rostoucích konfliktů mezi katolíky a protestanty. Daří se mu to díky umění kompromisu a schopnosti předvídat vývoj.

Svatbou desetileté císařovy vnučky Marie a devítiletého Ludvíka Jagellonského v roce 1515 se vrací do habsburské náruče česká i uherská koruna. Stejně tak se mu daří zásobovat evropské královské a knížecí trůny potomky. Jedním z nich je i vnuk Karel V., který se stává prvním císařem světa, když vládne naráz 50 zemím všech tehdy známých kontinentů. Císařský dvůr v Madridu je přeplněn umělci, vědci a osobnostmi doby. Rozdělení obří říše po jeho smrti přinese mezi rodové linie dynastie prvek soupeření. S neskrývaným odporem přijal Maxmilián II. zprávy o průběhu tzv. Bartolomějské noci v Paříži a zavraždění tisíců protestantů. Do začátku třicetileté války zbývá 51 let.

Přichází doba moru, chaosu, hořících hranic inkvizice i brutality náboženských konfliktů. A tehdy, v roce 1576, nastupuje na trůn Svaté říše římské Rudolf II. vychovávaný na španělském dvoře. Vrací Praze slávu a z provinčního města učiní město sídelní. Proslaví se podporou věd, hlavně astronomie a umění, písemně se zaváže dodržovat náboženské svobody. Období jeho vlády je nazýváno rudolfínskou dobou. Miluje přepych, hry a poživačnost je jeho druhou přirozeností. Bohužel se však díky onemocnění syfilidou zhoršuje i jeho zdravotní a hlavně duševní stav. Císařský dvůr se hroutí do vznešeného chaosu. Nastává chvíle pro Rudolfova ctižádostivého bratra Matyáše. Nejprve tajně, později zcela nepokrytě s pomocí zákulisní podpory ostatních příslušníků rodu je na Rudolfa vyvíjen tlak volající po jeho abdikaci. Dojde ale jen k dohodě o rozdělení sfér vlivu, na trůn Matyáš usedá až po bratrově smrti. Je panovníkem váhavým a slabým. Proto již za jeho života jmenovaný následník Ferdinand II. má větší moc než sám panovník. Po nepřehledných tahanicích po smrti Matyáše se také nakonec ujímá vlády.

Habsburkové v tomto dílu
Maxmilián I. Habsburský císař Svaté říše římské

Karel V. Habsburský císař Svaté říše římské

Maxmilián II. Habsburský císař Svaté říše římské

Rudolf II. Habsburský císař Svaté říše římské

Matyáš Habsburský císař Svaté říše římské