Patřila do generace kumštýřů, kterou formovali režiséři Frejka, Burian nebo Hilar, ale i avantgardní výtvarníci, koncertní umělci a samozřejmě i bohatí mecenáši, obdivovatelé, hvězdy sportovního nebe i představitelé mladé inteligence. Zkrátka všichni ti, kteří utvářeli společenskou atmosféru první poloviny 20. století u nás. Jiřina Šejbalová studovala nejprve na hudební konzervatoři a až poté se věnovala herectví. Oslovovala neopakovatelnou barvou hlasu i zvláštním půvabem. Uměla být mondénní dámou i lidovou dryáčnicí. V okamžiku, kdy se objevilo nové médium, nemohla chybět ani mezi oblíbenými televizními tvářemi. Přízeň publika se přelévala od sympatií k nenávisti - to podle rolí, které hrála tak přesvědčivě, až jí diváci ty protivné a hádavé ženské uvěřili. Má na svém kontě řadu skvělých postav ve filmech oceňovaných doma i v zahraničí. Až do počátku sedmdesátých let, kdy ji normalizační ředitel přiměl k odchodu do důchodu, patřila k největším jménům v ansámblu Národního divadla v Praze. Působila v rozhlase, kde vytvořila typ pořadu, jaký bychom dnes označovali jako "one women show", učila na AMU. Televize jí v pozdním věku nabídla několik skvělých příležitostí v inscenacích, které využily jejího zralého mistrovství. V dokumentu na ni vzpomínají M. Nesvadba, P. Taussig, P. Juras, J. Mixa, L. Skořepová, J. Jirásková, D. Klein, F. Filip, V. Matějka a další. Pořad uvádíme jako vzpomínku na herečku, od jejíhož narození letos uplynulo 115 let.
Vynikající česká herečka, od jejíhož narození letos uplynulo 115 let, v mnoha ukázkách a vzpomínkách J. Jiráskové, L. Skořepové, F. Černého, M. Nesvadby, D. Kleina, F. Filipa a dalších (2009). Dokument J. Počtové