V Obřím dole žil sklínkař Matěj. Krom své sklářské práce měl na světě jen Kordulu Košků, kterou už by si dávno vzal, jen kdyby se mu stále nelepila nouze na paty. Jednou si naložil plnou krosnu skleniček a vydal se s nimi na trh do Vrchlabí. Dřív než došel ke Kordule, potkal u hospody kamaráda Darmojeda. Pili jedno pivo za druhým, a když přišel čas placení, neměl ani jeden z nich na útratu. A tak se k hostinskému přestěhovala část Matějových skleniček. Lamentováním přivítala Kordula oba vrávorající mladíky a zavolala směrem k horám, aby Krakonoš nějak Matějovi pomohl. A vládce hor ji vyslyšel. Zavedl sklínkaře s Darmojedem do své jeskyně, naplněné pohádkovým bohatstvím. Darmojed si hned nahrabal zlaťáků, ale Matěj měl oči jen pro krásné skleněné poháry a figurky. Krakonoš se tak přesvědčil, že Matěj má stále ještě poctivé srdce, a věnoval mu svou sklářskou píšťalu. A Darmojed? Tomu se zlaťáky změnily v žaludy.