Dlouholetá členka Národního divadla, od jejíhož úmrtí letos uplyne 20 let, a její nezapomenutelná facka Janu Werichovi v pohádce Byl jednou jeden král i mnohé další pracovní i životní osudy ve vzpomínkách dcery M. Hakenové-Ulrichové, L. Munzara, V. Olmera, L. Skořepové, V. Harapese a dalších (2013). Režie P. Kotek
Dcera lékaře a nadšeného ochotníka z hornické obce u dnešního Havířova Marie Glázrová začínala v plzeňském divadle, ale po krátkém působení v Divadle na Vinohradech patřila její herecká dráha už jen Národnímu divadlu. Lyrické a tragické postavy vášnivých žen ztvárňovala po celý život. Třikrát hrála třeba Maryšu. Ve filmu se objevila v roce 1934, v době okupace se stala hvězdou. Kněžna v Babičce, Noční motýl, Tanečnice, Turbina. Hvězdná byla i její Rozina Sebranec, první dokončený film po válce. Pak už se objevovala sporadicky. Byl jednou jeden král, Vyšší princip, Jarní vody, Hvězda... Její osobnost a herectví už nevyhovovaly změněným podmínkám. Trpký osud se ve stáří ještě prohloubil. Jejím manželem byl pěvec Eduard Haken. Pořad uvádíme jako vzpomínku na Marii Glázrovou, která nás opustila před 20 lety.