Statky broumovského typu dodnes udivují rozměry, kvalitou řemeslnické práce a bohatou klasicistní výzdobou (2011). Typickými vesnicemi nenápadného výběžku východních Čech vás provede Lumír Tuček
Broumovské krajině vtiskli základní podobu její dávní majitelé, tedy klášter benediktinů v Broumově. Benediktini získali Broumovsko před více než 800 lety. Tehdy šlo o převážně lesnatou oblast. Vybudovali z ní unikátní, malebnou krajinu, kterou zdobí dientzenhoferovské kostely, drobné sakrální památky a prastaré aleje. Když benediktini vyměřovali vesnice, rozhodli se pro, odborně řečeno, lánové uspořádání. Většinou vybrali lokalitu podél potoka. Místa pro jednotlivá stavení ale nevolili přímo u vody, naopak nechali osadníky vystavět své statky na horním okraji údolí. Od každého statku pak vyměřili lán, tedy pás pozemku, který vedl až na hranici katastru. Noví osadníci se zavázali pozemek vyklučit a obdělat. Sami benediktini pozemky nevyměřovali, na to měli své specialisty, kterým se říkalo lokátoři. Lokátor měl za úkol nejen v lese budoucí pozemky vyznačit, ale také sehnat osadníky, kteří se přistěhují a budou půdu obdělávat. Řada vesnic na Broumovsku dostala jméno nejspíše podle svých lokátorů. Osídlení Heřmánkovic měl velmi pravděpodobně na starosti Hermann, Otovice vyměřil Otto, Ruprechtice Ruppert a Vernéřovice patrně Werner.