Vysoko v horách Bhútánu žijí mniši, kterým nebylo ještě ani 18 let. Okna kláštera nemají skla, chodí bosi a do nejbližší vesnice je daleko... Dokument o jedné tradici bhútánského venkova v režii M. Čecha (2015)
Třináctiletý Namgay, jedenáctiletý Dorji a patnáctiletý Jamtso již hezkou řádku let žijí v klášteře. Tradiční bhútánský zvyk mít v každé rodině aspoň jednoho mnicha přetrvává dodnes. Jejich život má pevný řád a je plný modliteb a odříkání. Zároveň klášter zajišťuje pravidelnou stravu a živobytí, kterou ne všechny chudé rodiny dokáží svým dětem poskytnout. Co pro dnešní mládež život v klášteře přináší? A znamená tento život skutečně pro chlapce štěstí? Co všechno se v takovém klášteře naučí? Tři příběhy nás zavedou do chudé oblasti bhútánského venkova.