ČT1

Kalendárium

21.7.2019 od 09:45 do 10:00

„Než začnete jednat, naslouchejte. Předtím, než zareagujete, přemýšlejte. Než začnete utrácet, vydělávejte. Předtím, než začnete kritizovat, vyčkejte. Než se začnete modlit, odpusťte. Předtím, než se vzdáte, alespoň to zkuste,“ řekl Ernest Hemingway.

Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?

21. červenec 1899 – Ernest Hemingway († 2. 7. 1961)

Vynikající americký spisovatel Ernest Hemingway se narodil do rodiny lékaře, který v synovi vzbudil celoživotní lásku k přírodě, lovu a sportu.

Když v roce 1954 získal Nobelovu cenu za román Stařec a moře, časopis Time ho popsal jako: „Tarzana literatury a neúnavného cestovatele, který se jako znalec zabývá býčími zápasy. Holduje alkoholu, ženám, válce, lovu divoké zvěře a rybolovu na otevřeném moři. Rád dobře pojí a popije, ale je znalcem a hodně snese.“

Hemingway dobrodružství miloval a své románové hrdiny stavěl do nebezpečných situací, ve kterých testoval jejich charakter a hledal odpovědi na otázky: Jaký je smysl života? Jaká je jeho cena? Kde se bere odvaha?

Začínal jako reportér kansaského listu Star. To mu bylo teprve 18, ale už o rok později odjel do Itálie jako dobrovolník ambulantních sborů Červeného kříže, kde byl těžce zraněn. Španělské občanské války a druhé světové se zúčastnil jako reportér. Poslední roky života strávil na Kubě.

Hemingway život miloval, ale deprese byly silnější. Zaháněl je alkoholem a pletkami s krásnými ženami. Marlene Dietrich, Ava Gardner nebo Ingrid Bergman byly ušetřeny každodennosti. O svých čtyřech manželkách ovšem rád prohlašoval, že by bylo nejlepší je poté, co je opouští, zastřelit. I když šlo o bonmoty, dámy to asi neměly zrovna lehké.

25. červenec 1909 – první přelet La Manche

První letouny odmítaly tvrdošíjně létat a bylo třeba nespočet pokusů, než se z bambusu, překližek, plátna a ocelových lanek zrodil stroj, který se opravdu vznesl. Nakonec se to ale přece podařilo. Američtí bratři Wrightové sestrojili dvojplošník, který se jako první na světě skutečně vznesl. Psal se rok 1903.

O tři roky později anglický list Daily Mail nabídl 1000 liber pilotovi, který jako první přeletí kanál La Manche. V tu chvíli do dějin vstoupil francouzský inženýr, který veškerý svůj majetek i čas věnoval aeronautice – Louis Blériot.

Onoho 25. července 1909 postavil Blériot svůj jednoplošník západně od Calais. Na místo, odkud je do Anglie nejblíž. Do jednoplošníku, jehož křídla měla rozpětí necelých 8 metrů a vážil 240 kilogramů, vkládal velké naděje. Zároveň doufal, že 25 koní jeho malého motoru mu pomůže odlepit se od francouzské půdy a překonat vzdálenost dlouhou 38 kilometrů.

Olej z motoru stříkal na všechny strany, ale co na tom, když se už přiblížily útesy Doveru a po sedmatřicetiminutovém letu stroj usedl na anglický břeh.

25. červenec 1929 – Vasilij Šukšin († 2. 10. 1974)

„Ti, komu tak nebo onak pomáhám, asi nemají tušení, že pomáhají také oni mně... Čím je život těžší, tím je hezčí,“ řekl herec, scenárista, režisér a spisovatel Vasilij Šukšin.

Neměl snadný start do života. Narodil se v chudé rolnické rodině v podhůří sibiřského Altaje. Ve čtyřech letech mu zemřel otec a ve třinácti i otčím. Snažil se rodinu sám uživit, ale nakonec ji musel opustit, aby nezemřel hlady. Čtrnáct let cestoval po Sovětském svazu a živil se všelijak. Jako elektrikář, námořník, telegrafista, nakladač i učitel.

Svou první povídku Dva na žebřiňáku vydal v roce 1958, ale zlom přišel až o dva roky později. Tehdy zaťukal na dveře redakce moskevského literárního měsíčníku a prostě řekl: „Přinesl jsem nějaké povídky a prosil bych vás, abyste se na ně podívali. Hned." No a oni se podívali a objevili talent.

Rolí vojína Lopachina v Bondarčukově válečném dramatu Bojovali za vlast svůj život bohužel předčasně uzavřel. Zemřel těsně před natáčením poslední scény na selhání srdce. Bylo mu pouhých 45 let.

27. červenec 1939 – Gabriela Vránová († 16. 6. 2018)

Gabriela Vránová se narodila v Novém Mestě nad Váhom do rodiny profesora literatury a francouzštiny, ale dětství prožila v Brně. Brzy po absolvování JAMU přišel debut před kamerou a významná role po boku Vladimíra Menšíka.

Ve stejné době, kdy vznikal film Hledá se táta, byla přijata do svého prvního profesionálního angažmá v Moravskoslezském národním divadle v Ostravě. Po dvou úspěšných sezónách dostala nabídku z pražského Divadla na Vinohradech, zůstala mu věrná po celý život.

Obrovská příležitost přišla i z Československé televize, kde František Filip natáčel velké historické seriály. Účinkovala i v inscenacích dalších významných režisérů. Vyvrcholením byla inscenace Slečna Rajka v režii Evy Sadkové.

Málokdo ví, že kromě práce v divadle, televizi, filmu, dabingu a na konzervatoři, kde učila, Gabriela Vránová také psala. Vydala knihu poetických fejetonů nazvanou Magnetický vítr.

Kdo to byl?

Potvrdit zjištění, že atomy nejsou nedělitelné, ale skládají se z menších částic, které dnes známe jako proton, neutron a elektron, trvalo lidstvu poměrně dlouhou dobu.

Jako první byl v roce 1897 popsán elektron. Ten objevil anglický fyzik Joseph John Thomson a o devět let později za to získal Nobelovu cenu.

V roce 1918 se dalšímu vynikajícímu fyzikovi Ernestu Ruthefordovi povedlo objevit elementární částici proton.

Objev, který učinil Rutherfordův žák a vynikající britský fyzik, jehož jméno chceme znát od vás, byl převratný a ve svém důsledku vedl k výrobě jaderných zbraní.

V roce 1932 při ostřelování jader berylia alfa-částicemi objevil v jádře částici s hmotností blízkou hmotnosti protonu, ale elektricky neutrální, a nazval ji neutron. V roce 1935 získal za tento objev Nobelovu cenu.

Ve stejné době jako on objevil neutron také německý vědec Hans Falkenhagen, ale zveřejnění výsledků se obával. Když se o tom oceněný fyzik dozvěděl, nabídl mu, že se o Nobelovu cenu podělí. To však Falkenhagen odmítl.

V rámci pravidel soutěže může stejný opakovaně soutěžící divák obdržet cenu jen jednou za kalendářní rok.

Zdielať reláciu na Facebooku Späť na TV program
TOPlistTOPlist